Článek
Šířka nového tranzistoru je pouhých 50 atomů, tloušťka jeden atom, uvedli výzkumníci Andre Geim a Kostya Novoselov v březnovém čísle magazínu Nature Materials.
Experti jsou přesvědčeni, že právě tranzistory vyrobené z materiálu zvaného "graphene" mohou nahradit současné křemíkové polovodiče. V uplynulých letech totiž výrobci skládali počítačové mikroprocesory ze stále většího počtu tranzistorů, který se každé dva roky přibližně zdvojnásoboval. Toto "dogma" vešlo později ve známost jako Moorův zákon. Do nekonečna miniaturizovat křemíkové tranzistory a zvyšovat jejich počet v čipech však není možné, společnosti již brzy narazí na technologické limity.
| Co je to "graphene" |
| Grafit, který tvoří klíčovou součást té nejobyčejnější tužky, se může za několik desetiletí stát základem nových elektronických zařízení s tranzistory o rozměrech několika nanometrů. Za graphene je označován materiál, který tvoří velmi tenké vrstvy grafitu (o tloušťce několika atomů). |
Před dvěma lety začal Andre Geim a jeho kolegové pracovat na výzkumu uhlíkových atomů, které mohou tvořit duté nanotrubice.
První tranzistory vyrobené z materiálu graphene byly velmi nedokonalé. Vyznačovaly se velkými úniky elektrického proudu, což téměř vylučovalo použít je v počítačových mikroprocesorech.
Vědci z Manchesterské univerzity však v březnu uvedli, že se jim problém s úniky proudu podařilo "elegantně" vyřešit. Nyní prý jsou tranzistory připraveny i k použití v počítačových čipech. Zásadním problémem však zůstává jejich výroba.
"V současnosti není známa technologie, díky níž by bylo možné řezat materiál s přesností pohybující se v nanometrech," uvedl Leonid Ponomarenko, který vede výzkumný tým univerzity v Manchesteru.
Jeho kolega Geim je nicméně přesvědčen, že se tzv. graphenové tranzistory uplatní v roce 2025, kdy začnou pozvolna nahrazovat své křemíkové předchůdce.