Zemřel vynálezce zkratek CtrlC - CtrlV

Cut, copy a paste. To jsou tři slůvka, která dnes již neodmyslitelně patří k jakémukoliv operačnímu systému. Funkce kopírování, vyjmutí a vložení (zkratky CtrlC, CtrlX a CtrlV) přitom nepoužíváme pouze u klasických počítačů a notebooků, ale například také u tabletů a chytrých telefonů.

Právě za to můžeme vděčit Teslerovi, který se po studiích na Stanfordově univerzitě zaměřil na design uživatelského prostředí. Tedy jinými slovy se snažil dělat počítače přívětivější pro běžné uživatele. Začínal přitom už zkraje 60. let minulého století, kdy většina lidí ještě ani nevěděla, jak jednou budou počítače důležité.

Počítačový vědec Larry Tesler

I díky jeho inovacím se ale podařilo počítače rozšířit mezi běžné uživatele. Po práci ve výzkumném centru Xeroxu se nechal zlákat spoluzakladatelem Applu Stevem Jobsem a přestoupil do podniku s logem nakousnutého jablka. Zde designem operačního systému pro stroje mac strávil 17 let svého života. Postupně se vypracoval až na viceprezidenta AppleNet a Apple Advanced Technology Group.

Za svůj život stihl také krátce pracovat v Amazonu a Yahoo, vytvořil zároveň vzdělávací start-up pro talentované počítačové programátory.

Přestože nejrůznějších výtvorů má na svém kontě mnoho, žádný nedosáhl takového věhlasu jako funkce kopírovat, vyjmout a vložit. Tato dovednost počítačů přitom pocházela z běžného života, kdy především editoři – respektive novináři – pracovali s tištěným textem. Nějakou část vždy odstřihli a nalepili jinam. Tesler dovedl tuto užitečnou funkci převést do počítačového rozhraní.

Poprvé byla funkce použita v počítači Lisa v roce 1993 a také v původním Macintoshi, který se na pultech obchodů objevil o rok později. Kromě textu tato funkce dovoluje pracovat například i s nejrůznějšími soubory, usnadňuje tedy přetahování a kopírování například složek, hudby i filmů.

Tesler byl zároveň průkopníkem nemodálního rozhraní, které dnes považujeme za samozřejmost, ale před více než čtyřmi dekádami tomu tak nebylo. V rámci nemodálního rozhraní jsou všechny funkce aplikací i systému uživatelům dostupné po celou dobu.

Modální rozhraní, které bylo v počítačových začátcích běžné, naopak počítá s tím, že uživatel musí přepínat do určitých režimů, aby si jednotlivé funkce zpřístupnil.