Článek
Právě její výrobek Echo se systémem Alexa je podobně jako produkty dalších firem včetně Googlu nastaven tak, aby neustále naslouchal hlasovým pokynům svého majitele a plnil jeho přání, jako jsou např. objednávky zboží nebo vyhledání dopravního spojení.
Systém přitom veškeré dění v okolí přístroje nahrává a data přes internet posílá do své mateřské společnosti. A právě vydání těchto nahrávek teď americký soud po společnosti Amazon požaduje, mohly by totiž okolnosti vraždy osvětlit.
Nadnárodní firma nicméně data úřadům poskytnout odmítá s odkazem na údajný rozpor s americkou ústavou. Definitivní verdikt zatím nepadl, už teď je ale jasné, že bude klíčový i pro další země.
Dá se totiž předpokládat, že s rozšiřujícím, počtem prodaných zařízení tohoto typu se bude rozšiřovat i rozsah jejich možného použití pro účely nejrůznějších trestních řízení, a to po celém světě.
Alexa na úrovni bezpečnostní kamery
V České republice zatím systém fungující pouze v angličtině oficiálně distribuovaný není, kdokoliv si ho ale zpoza oceánu může do republiky přivézt a může ho využívat. A lze ho tedy i nechat bedlivě naslouchat jeho okolí, u některých modelů vybavených kamerou je možné okolí i přímo sledovat.
Žádnou speciální metodiku ohledně přístupu k podobným autonomním zařízením nemáme.
Tuzemská policie podle vyjádření mluvčí svého prezidia Ivany Nguyenové podobné případy neeviduje a podle Právem oslovených detektivů z Národní centrály proti organizovanému zločinu ani žádné takové v České republice dosud nebyly.
Důstojníci specializující se na závažnou kriminalitu nicméně pro Právo uvedli, že případný záznam ze systému Alexa nebo jemu podobných by pro policii byl na úrovni jakéhokoli jiného záznamu např. z bezpečnostní kamery.
„Žádnou speciální metodiku ohledně přístupu k podobným autonomním zařízením nemáme, žádali bychom o vydání záznamu standardním způsobem,“ řekl k tomu např. jeden z oslovených detektivů.
Háček je ovšem stejně jako v případě arkansaské vraždy v tom, že záznamy jsou uložené na serverech v USA, kde legislativa nedává státním orgánům v podobných situacích tolik pravomocí.
Toho ostatně často využívají např. provozovatelé extremistických webů s nacistickou nebo jinak právně postižitelnou tematikou, kteří mají servery rovněž v USA, protože tamní ústava jakékoliv postihování takového jednání s odkazem na zajištění svobody slova zamezuje.
Podle bývalého dlouholetého ředitele specializovaného policejního útvaru zaměřujícího se na pořizování odposlechů Tomáše Almera by u nás možnost nevydání nahrávek nepřipadala v úvahu, v případě zahraničních serverů je ale tuzemská policie odkázána na oficiální právní pomoc, a tedy i přístup orgánů v dané zemi.
Dopisovat si lze i přes on-line hry
„Právě proto bude zajímavé sledovat, jak dopadne řízení v USA ohledně případného vydání záznamů vraždy v Arkansasu. Kdyby nakonec ta společnost nahrávky musela vydat, postupovalo by se zřejmě stejným způsobem i v dalších případech,“ řekl k tomu Právu Almer.
Problémy s vydáváním citlivých dat uložených na zahraničních serverech přitom policii trápí i v daleko běžnějších situacích – totiž při snaze proniknout do obsahu mobilní komunikace, ať už hlasové, nebo textové.
S nástupem moderních technologií totiž kriminálníci stejně jako mnoho dalších lidí přešli od klasického telefonování nebo posílání krátkých textových zpráv na mobilní zašifrovanou komunikaci přes internet.
Aplikace jako WhatsApp, Viber, Threema, Hangouts nebo Redphone totiž umožnují pohodlnou a levnou komunikaci, která díky šifrování a zejména pak neochotě jejich vývojářů spolupracovat s oficiálními úřady zůstává pro policii často nedostupná.
A na vzestupu jsou přitom i další komunikační kanály, jako je např. diskrétní chatování v rámci oblíbených systémů on-line počítačových her.