Článek
Tuto populární fámu šíří lidé, kterým problematika počítačové bezpečnosti připadá složitá a dostatečně jí nerozumí. IT bezpečnost je stále ještě poměrně mladý obor, kterému se věnuje úzký okruh odborníků používající pro laiky nesrozumitelnou hantýrku. Stejně jako u dalších fenoménů, na které neexistují jednoduché odpovědi, i okolo tohoto tématu vznikají u široké veřejnosti různá „konspirační tvrzení“.
„Celá tato teorie je přitažená za vlasy. Uvědomme si, že v současnosti se denně objeví 200 tisíc nových hrozeb,“ říká Petr Šnajdr, který se věnuje internetové bezpečnosti. „Je to stejné, jako tvrdit, že veškerý zločin páchají policisté a že doktoři šíří nákazy.“
Problém spočívá i v nepochopení důvodů, proč vlastně lidé počítačové hrozby vytvářejí.
Co má programátor viru z toho, že mi zpomalí počítač nebo vymaže data? Proč by se někdo namáhal jen proto, aby měl pak škodolibou radost, že někomu způsobil problémy? Několik takových jedinců se samozřejmě vyskytuje, ale ve skutečnosti jsou pohnutky kyberzločinců mnohem prozaičtější. Jako u každé kriminální činnosti, i při vytváření virů a dalšího malwaru jde především o peníze.
Účelem drtivé většiny dnešního malwaru je z vašeho počítače vytěžit tak či onak finanční zisk. Může sbírat vaše přístupové údaje, pomocí nichž se dostane k vašemu bankovnímu kontu nebo dalším online službám. Viry a další havěť také skrytě vyhledávají data, která pak mohou nabídnout na černém trhu nebo využijí cizí počítač jako nástroj k provedení dalších kybernetických útoků nebo třeba k rozesílání spamu, což jsou zase jen nástroje vydělávající nelegální peníze.
Speciální typ hrozeb se pak pomocí tzv. sociálního inženýrství snaží donutit podvodně uživatele k tomu, aby jim peníze poslal, případně zkoušejí ukrást jeho internetovou identitu. Hrozeb, které by měly za cíl pouze škodit nebo čekat, až je najde a zlikviduje antivirový program, je opravdu minimum.
Je ovšem pravda, že v minulosti se objevila kauza, kdy byl jistý Andrej Sabelnikov, bývalý zaměstnanec bezpečnostních firem Agnitum a Retunil, obviněn z vytvoření botnetu Kelihos. Možná nejde o jediný případ, ale obecně můžeme říci, že jde vždy o selhání jednotlivce a to může nastat v každé profesi. K tomu zpravidla vede dostatečně silná finanční motivace nebo špatná životní situace.