Hlavní obsah
Virem mohou být napadeny například i chytré žárovky. (Ilustrační foto) Foto: Profimedia.cz

S tím, jak roste počet chytrých zařízeních zapojených do internetu věcí (IoT), roste i zájem hackerů o jejich zneužití. Stále častěji se tak stávají obětí malwaru, jako je například Mirai. Botnety tvořené těmito ovládnutými zařízeními jsou určeny především k DDoS útoků, nový výzkum však ukázal, že je hackeři používají i pro masové rozesílání nevyžádané pošty.

Virem mohou být napadeny například i chytré žárovky. (Ilustrační foto) Foto: Profimedia.cz
Viry se nevyhýbají ani internetu věcí. Rozesílají spam

Analýza, kterou provedla ruská bezpečnostní firma Doctor Web, odhalila, že linuxový trojan Linux.ProxyM používaný počítačovými zločinci k zajištění své online anonymity, dostal nedávno aktualizaci. Ta do něj přidala funkci pro rozesílání spamu.

Trojan Linux.ProxyM byl objevený letos v únoru. Provozuje SOCKS proxy server nakaženém IoT Zařízení a má schopnost detekovat tzv. honeypoty (anglicky „hrnce medu“), což jsou informační systémy, jejichž úkolem je přitahovat potenciální útočníky a zaznamenat jejich činnost. Díky tomu je pro antivirové systémy nesnadné ho odhalit.

Virus může fungovat na téměř všech linuxových zařízeních, včetně routerů, set-top boxů a dalších zařízeních, které fungují na architekturách x86, MIPS, PowerPC, MIPSEL, ARM, Motorola 68000, Superh a SPARC.

Co je internet věcí?

Za zkratkou IoT (Internet of Things, česky internet věcí) se ukrývá označení pro chytré přístroje, které jsou schopny připojovat se na internet a komunikovat mezi sebou prostřednictvím této celosvětové počítačové sítě.

Typicky jde například o zařízení, která umožňují sledování či ovládání některých funkcí na dálku. Připojit se k nim je možné prostřednictvím chytrého telefonu nebo počítačového tabletu přes internet, i když je uživatel na druhém konci planety.

Celosvětovou počítačovou síť mohou tímto způsobem využívat nejrůznější rekordéry, meteorologické stanice, ale klidně také chytré žárovky, u kterých je možné upravovat teplotu světla.

Problém je však v tom, že uživatelé v současnosti nemohou zařízení pro internet věcí jakkoliv chránit. Zatímco pro běžné počítače jsou k dispozici antivirové programy a další bezpečnostní software, pro chytré žárovky, mobilem ovladatelné termostaty a další podobnou elektroniku zatím nic podobného není.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků