Pojem phishing je možné přeložit do češtiny jako rybaření. Útočníci si totiž podobně jako rybáři skutečně počínají. Při této technice trpělivě vyčkávají na své oběti, aby je mohli nalákat na nějakou návnadu – například výhru či finanční hotovost.

Od důvěřivců pak vylákají klidně i hesla, čísla kreditních karet nebo jiné údaje. Uživatelé tak nevědomky pomáhají počítačovým pirátům ovládnout jejich účet nebo klidně i umožní ukrást peníze přes internetové bankovnictví.

Podobné phishingové útoky se nejčastěji síří prostřednictvím nevyžádaných e-mailů. V poslední době ale kyberzločinci velmi rádi používají také nejrůznější reklamy a sociální sítě.

Rybaří na celém internetu

Na první pohled by se mohlo zdát, že si počítačoví piráti přesně vybírají, na koho zaútočí. Opak je ale pravdou. Podle analýzy antivirové společnosti Kaspersky Lab za rok 2016, která byla zveřejněna tento týden, se totiž útok uskuteční každou sekundu. To jinými slovy znamená, že kyberzločinci své útoky často necílí, ale snaží se je šířit co nejvíce – rybaří tak doslova na celém internetu.

Je navíc evidentní, že útočníkům jde především o peníze. „V porovnání s rokem 2015 vzrostlo množství finančních phishingových útoků v roce 2016 o 13,14 procentních bodů. Ze všech zablokovaných phishingových útoků tak cílilo 47,48 % na finance,“ uvedli zástupci antivirové společnosti.

Loni jsme zaznamenali na 155 miliónů pokusů o vstup na různé phishingové stránky.zástupci antivirové společnosti Kaspersky Lab

Z analýzy vyplývá také to, že uživatelé se na podobné rybářské snahy velmi často nechají nachytat. „V loňském roce zaznamenaly anti-phishingové technologie společnosti Kaspersky Lab téměř 155 miliónů uživatelských pokusů o vstup na různé phishingové stránky. Z tohoto počtu se v bezmála polovině heuristických detekcí jednalo o vstup na stránky s finančním phishingem,“ podotkli bezpečnostní experti.

„Jejich cílem bylo získat cenné osobní informace uživatelů, jako například čísla bankovních a kreditních účtů, čísla sociálního zabezpečení nebo přihlašovací jméno a heslo do internetového bankovnictví. Tyto informace chtěli kyberzločinci využít ke krádeži peněz obětí,“ stojí v závěrečné zprávě shrnující výsledky studie.

Nejčastěji se přitom podvodníci při podobných útocích vydávají za bankéře. „Každý čtvrtý útok (25,76 %) využil falešné bankovní informace nebo jiný obsah vztahující se k bankovním záležitostem – jedná se o nárůst o 8,31 procentního bodu oproti roku 2015. Podíl phishingu vztahujícího se k platebním systémům vzrostl o 11,55 % (nárůst oproti 2015 o 3,75 procentního bodu), a podíl phishingu z oblasti e-shopů vzrostl o 10,14 % (nárůst oproti 2015 o 1,09 procentního bodu). Podíl finančního phishingu detekovaného na MacOS činil 31,38 %,“ uzavřeli zástupci antivirové společnosti.

Obezřetnost je na místě

Při nejrůznějších nabídkách na internetu, které například slibují odměnu za použití nové verze internetového bankovnictví, by tak měli být uživatelé velmi opatrní. Vhodné je například přímo u své banky ověřit, zda podobná akce skutečně běží.

Stejně tak se vyplatí dávat pozor na různé soutěže a upozornění přepravních společností – v minulosti se totiž kyberzločinci vydávali například i za poslíčky. Uživatelům rozesílali SMS zprávy, ve kterých slibovali doručení nějakého balíčku.

Ve skutečnosti se však důvěřivce snažili pouze donutit stáhnout podvodnou aplikaci, která se aktivuje při snaze o spuštění internetového bankovnictví. Uživatelé tak svoje přihlašovací údaje naservírovali podvodníkům doslova jak na zlatém podnosu.