Analytici FireEye prověřili tisícovky dokumentů, internetových příspěvků a odkazů a dospěli k závěru, že materiál ukradený z amerických sítí ruskými tajnými službami byl na internetu masivně propagován. Využívány k tomu byly i falešné webové účty či odkazování na smyšlené a zavádějící informace. Vše prý navíc neslo podobné stopy dřívějších kybernetických aktivit Ruska proti Gruzii, Ukrajině či Estonsku.

„Vzestup Ruska jako kybernetické mocnosti se dostal na úplně jinou úroveň, než tomu bylo kdy dříve," řekl šéf firmy David DeWalt. „Zažili jsme něco, co je podle mě v dějinách americké demokracie, pokud jde o kampaň Ruska, možná tou největší historickou událostí," dodal. Operaci Moskvy označil za zcela novou a agresivní eskalaci situace v kybernetickém prostředí.

Těsnost listopadových voleb, ve kterých zvítězil republikán Donald Trump, upřela pozornost na šíření falešných zpráv a přiměla kandidátku Strany zelených Jill Steinovou požádat o přepočet hlasů v klíčových státech, kde prohrála demokratka Hillary Clintonová. Trump na takový krok reagoval twitterovým prohlášením, že pro demokratku hlasovaly nelegálně milióny lidí. Žádné důkazy pro své tvrzení ale neposkytl.

Infikované hlasovací přístroje?

Počítačový odborník pracující pro Steinovou Alex Halderman se domnívá, že hackeři mohli ve státě Pensylvánie infikovat hlasovací přístroje škodlivým softwarem. Ten mohl být navržen tak, aby po celé týdny zůstal nečinný, aktivoval se až 8. listopadu v den voleb a poté se bez zanechání stop sám vymazal.
FireEye však Haldermanovu obavu nesdílí.

Podle společnosti se nenašel žádný důkaz, který by ukázal na proniknutí do hlasovacích systémů. Tento názor zastávají i představitelé amerických bezpečnostních úřadů. „Nezjistili jsme nic, co bych charakterizoval jako významné," prohlásil ministr vnitřní bezpečnosti Jeh Johnson. „Tu a tam byly menší incidenty, které se dají očekávat, ale nic vážného," dodal.

Vláda Spojených států před volbami otevřeně obvinila Rusko, že jeho hackeři napadli servery Demokratické strany a že se snaží volby ovlivnit. Moskva se proti nařčením ohradila a vměšování odmítl i ruský prezident Vladimir Putin.