Počet odborníků je podle zprávy, kterou se podle NBÚ minulý týden zabývala Bezpečnostní rada státu, nedostatečný v zásadě ve všech potřebných oborech. Veřejná správa navíc nemůže specialisty řádně odměnit, uvádí NBÚ.

„Většina odborníků, kteří ukončili vysokoškolská studia v tomto oboru, přechází do soukromé sféry," píše se ve zprávě. Úřad kvůli tomu mimo jiné navrhuje přijmout opatření ke zvýšení počtu českých odborníků v oblasti kyberbezpečnosti.

Kritická infrastruktura

Chybou podle NBÚ rovněž je, že některé sektory zůstávají podle zákona mimo soustavu tzv. kritické infrastruktury, tedy soustavu systémů, jejichž narušení by mělo závažný dopad na bezpečnost státu, zdraví osob či ekonomiku.

Jedná se o chemický průmysl, zdravotnická zařízení nebo plynárenství, uvádí úřad. Na zvážení by mělo být i zařazení vodního hospodářství a velkých dopravních staveb do systému varování a zvládání kybernetických bezpečnostních incidentů, dodává NBÚ.

Za problematickou označuje úřad i aktuální situaci, kdy řada správců kritické infrastruktury využívá služby externích dodavatelů informačních a komunikačních technologií a služeb. Správci potom nemají nad systémy a sítěmi technickou kontrolu, uvádí úřad. „Výsledkem je, že tito správci nemají technickou nebo právní možnost dostát základním požadavkům zákona o kybernetické bezpečnosti," uvádí zpráva.

Rizika představují i některé zákony

Bezpečnostní rizika pak podle úřadu představují i některé zákony. Při rigidní interpretaci jde například o předpis o svobodném přístupu k informacím. Ten totiž umožňuje požadovat i informace o zabezpečení kritické infrastruktury, míní NBÚ. „Zpřístupnění takových informací by nemělo být možné už ze samotné podstaty cíle, který se zákonnou regulací v oblasti kybernetické bezpečnosti sleduje," uvádí zpráva.

Požadavky kybernetické bezpečnosti nereflektuje podle úřadu ani zákon o veřejných zakázkách, rizika mohou plynout i z aplikace zákona o registru smluv.

Předpis o kybernetické bezpečnosti prošel legislativním procesem v polovině roku 2014 a aplikuje se od začátku roku 2015. Cílem zákona, připraveného NBÚ, je zefektivnit a zrychlit reakci na kybernetické hrozby, které by mohly představovat nebezpečí pro zájmy českého státu.