Je navíc nutné si uvědomit, že spam nepředstavuje pouze nechtěné zprávy, které jsou ale jinak pravdivé. Často se prostřednictvím nevyžádané pošty šíří také nejrůznější poplašné zprávy (hoaxy) či dezinformace.

Výzkum ukázal, že e-maily varující před nějakým údajným nebezpečím, například migrací nebo islámem, šíří 35 % osob ve věku 55–64 let a 47 % respondentů starších 65 let. To je jen pro bližší představu čtyřikrát více než u mladších lidí (35 až 44 let). Pravdivé i nepravdivé zprávy o politickém dění pak šíří senioři šestkrát častěji než osoby mladší.

„V řadě případů si senioři informace, které sami šíří, vůbec neověří, protože důvěřují autoritě, která jim e-mail poslala. Tou mohou být jejich kamarádi, bývalí spolužáci nebo kolegové,“ uvedl Kamil Kopecký z Univerzity Palackého v Olomouci.

To s sebou nese celou řadu rizik. „Starší uživatele internetu lze snadno ovlivnit a ti potom aktivně ovlivňují své přátele a známé prostřednictvím e-mailového spamu. Proto je velmi důležité učit uživatele internetových služeb rozlišovat pravdivé a nepravdivé informace, učit je s informacemi kriticky pracovat, naučit je hledat primární a věrohodné zdroje a upozorňovat je na strategie, které autoři nepravdivých zpráv (hoaxů, dezinformací, fake news, pozn. red.) využívají,“ doplnil Kopecký.

Senioři si našli cestu k internetu sami

Zajímavé je také to, že senioři ve věku nad 65 let začali v téměř polovině případů (41 %) používat internet sami, bez vlivu jiné osoby. V 28 % pak seniory k používání internetu přivedl jejich zaměstnavatel, případně jejich vlastní děti (15 %), známí a přátelé (6 %) či vnoučata (5 %).

„Vyrůstal jsem bez internetu a v rámci výzkumu už se mohu směle řadit do zkoumané kategorie technologických starců. K internetu jsem přivedl rodiče, kteří přes internet dokážou používat širokou škálu služeb nebo si běžně kupují zájezdy,“ prohlásil devětatřicetiletý Martin Kožíšek, manažer pro internetovou bezpečnost ze společnosti Seznam.cz.

Senioři využívají internet různými způsoby. K jednoznačně nejrozšířenějším patří používání e-mailu (používá 97 % seniorů) a vyhledávání informací (95 %). Senioři jsou ze všech sledovaných skupin nejaktivnější ve čtení zpráv v rámci zpravodajských a zájmových serverů (čte je 96 % seniorů).

Naopak nejméně čtou senioři (jen 34 %) elektronické knihy nebo jiné než zpravodajské články. Méně aktivní – ve srovnání s mladšími uživateli – jsou senioři také v používání internetového bankovnictví, které využívá 64 % seniorů, zatímco například z lidí ve věku 35–44 let ho používá 89 % respondentů. Drtivá většina seniorů, přesněji tři ze čtyř, také na internetu alespoň jednou měsíčně nakupuje.

Cizí respondentům nejsou ani nejrůznější seznamky, využívají je čtyři z pěti dotázaných napříč všemi věkovými kategoriemi. Senioři k seznámení s protějškem ve 29 % využívají také on-line inzerci, ve 14 % Skype či jinou aplikaci, v 10 % se seznamují skrze prostředí on-line her a v 8 % případů přes webové stránky zájmové organizace. Mladší respondenti (35–44 let) preferují často seznámení přes sociální sítě (ve 34 %), ještě více ale k tomuto účelu využívají chatovací portály (37 %).

Výzkum probíhal od října do prosince prostřednictvím internetového formuláře, zúčastnilo se ho 1072 respondentů, kteří byli rozděleni do čtyř věkových kategorií od 35 let výše.