Podle hospodářské komory je základem fungující digitální ekonomiky kvalitní datová infrastruktura, tedy dostupné připojení o rychlosti jeden gigabit za vteřinu pro všechny firmy a občany. Stát ale nemá v oblasti budování digitální infrastruktury strategickou vizi, případně ji ztrácí.

"Bez spolupráce státu a soukromého sektoru se neposuneme dál. Nevidím jediný důvod, proč bychom se měli bát být nejlepšími v pokrytí vysokorychlostním internetem v Evropě. Ano, zaspali jsme a okolní státy nás předběhly, ale to neznamená, že nemáme potenciál se před ně dostat. Chce to vůli dohodnout se napříč politickým spektrem a odvahu překonávat překážky," uvedl prezident ICT unie Zdeněk Zajíček.

Firmy podle Zajíčka chtěly čerpat dotace 14 miliard Kč od EU na budování vysokorychlostní internetové infrastruktury, dosavadní jednání ale vyhodnotili za neúspěšné. V rámci první výzvy se ministerstvu průmyslu a obchodu přihlásily jen tři firmy, které žádaly řádově o desítky miliónů. Operátoři se obávali, že dotační pravidla jsou v rozporu s právem EU a peníze by nakonec nemusely být vyplaceny.

Rozvoj vysokorychlostního internetu
Celý projekt budování sítí vysokorychlostního internetu má hodnotu 30 miliard korun, z toho 14 miliard tvoří právě dotace od Evropské unie.
Podle připravovaného plánu rozvoje vysokorychlostního internetu v tuzemsku by měly všechny české domácnosti dosáhnout na připojení k internetu alespoň rychlostí 30 Mb/s, přičemž polovina by měla mít možnost připojení dokonce až na 100 Mb/s. To zní ale v současných podmínkách jako utopie.
Jak ukazuje měření společnosti Seznam.cz z loňského roku, 80 procent české populace má maximální rychlost internetového připojení do 10 Mb/s. Řada domácností totiž rychlejší připojení vůbec přijímat nemůže.
Nejvíce pomalých přípojek je podle měření v Pardubickém kraji (65 procent všech připojení s maximální rychlostí do 5 Mb/s), dále pak na Liberecku a Královéhradecku. Rychlostí nižší než 5 Mb/s se připojuje ale například i bezmála 60 procent Pražanů. Naopak internet rychlejší než 30 Mb/s má pouze 2,8 procenta domácností v hlavním městě.
Projekt rozvoje vysokorychlostního internetu má směřovat primárně tam, kde nefunguje trh – tedy tam, kde se nevyplatí poskytovatelům budovat infrastrukturu. Jde jak o kabelové připojení, tak bezdrátové. Zlepšení připojení by se mělo dotknout zhruba 3,5 miliónu míst v Česku, a to nejen domácností, ale také veřejných institucí a firem.