Komoroid připomíná větší slečnu. Na rozdíl od studentek ale dokáže návštěvníkům výstavy v Miraikanu nazvané Android: Co je vlastně člověk? přednést zprávy ze světa 24 hodin denně, navíc různými hlasy a hned několika jazyky. Otevírá jako dokonalý dabér rty přesně podle řeči, mrká řasami a kýve hlavou.

„To aby se přeplácení televizní moderátoři začali třást o svá místa,“ komentoval jeho bezchybný výkon list The Japan Times.

Výstava představuje vůbec poprvé roboty, kteří se ze všech kybernetických strojů nejvíc podobají lidem. Jedná se o Otonaroida, robota v podobě dospělé ženy, Komoroida a malého Telenoida. Všechny tři navrhl Išiguró (50), profesor katedry systémových inovací na Ósacké univerzitě, který se vývoji robotů věnuje více než dvacet let.

Jsem poněkud nervózní.robot Otonaroid

Reakce veřejnosti na vystavené ukázky umožní vědcům a technikům vystavené prototypy ještě více zdokonalit, aby se co nejvíce blížily lidem.

Otonaroida dálkově řídí počítač a hosté výstavy s ním komunikují jako s člověkem, doslova z očí do očí. Poté, co musel být řídící počítač restartován, se robot omluvil návštěvníkům úklonou se slovy: „Jsem poněkud nervózní.“

Telenoid se od zbývajících dvou liší, není tak propracovaný, neboť jej návrháři pojali mnohem jednodušeji. Protože nevyniká výškou, lidé si jej mohli vzít do náruče a přenášet jej.

Nechyběly zuby

Išiguró vyvinul i sobě podobného androida. „Posílám jej do zahraničí na přednášky o robotice. Cestování mi nepřirostlo k srdci,“ směje se tvůrce.

Aby se přiblížili co nejvíc lidské podobě, zhotovili japonští technici a vývojáři nejdříve umělohmotný odlitek těla modelek i modelů a nevynechali přitom ani zuby. Poté použili zvláštní silikon připomínající lidskou kůži a odlitek do něj oblékli.

Stovky hodin ručního tvarování, malování a další řemeslné práce umožnily tvůrcům sestavit věrnou kopii tváře modelek a modelů. Spojení složité mechaniky a speciálně vyvinutých počítačových programů umožňuje robotům prostřednictvím jednotlivých částí, z nichž se skládají, překvapivě věrně napodobovat lidská gesta i výrazy obličeje.

„Odpověď na otázku, co vlastně znamená být člověkem, je na první pohled jednoduchá a samozřejmá. Věc je ale složitější. Co znamená, když říkáme, že myslíme? Co jsou emoce?“ ptá se Išiguró na videosnímku promítaném na výstavě.

Pojedou na olympiádu?

Ročně se v Japonsku prodají roboti pomáhající lidem asi za miliardu jenů (200 miliónů Kč). Jedním z činitelů omezujících žádoucí rozšíření trhu zůstávají vysoké náklady na vývoj androidů. Přestože japonští technici a konstruktéři nabídli praxi celou řadu robotů, ne všechny modely obchodně prorazily.

Velkým zastáncem robotů je i premiér Šinzó Abe. Při návštěvě domova pro seniory v Saitamě nedaleko Tokia, kde si vyzkoušel robotickou postel, řekl: „Chtěl bych, aby se roboti stali pilířem mé strategie podporující růst našeho hospodářství.“

Už dnes činí roční hodnota japonského trhu se všemi typy robotů včetně průmyslových 2,4 biliónu jenů (4,8 biliónu Kč). Abeho kabinet chce toto již tak velké číslo ztrojnásobit.

V roce 2020 uspořádá Tokio – už podruhé – letní olympijské hry. Pokud se splní Abeho vize, změří současně s nejlepšími sportovci planety své síly poprvé na své olympiádě i roboti.

Medaile by se pochopitelně nerozdávaly za maratón, moderní pětiboj či lukostřelbu, ale za technické dovednosti a vyspělost. „Rád bych shromáždil nejdokonalejší roboty světa na jedno místo, aby se utkali v technické zdatnosti,“ vysvětlil japonský premiér.