„Federální vláda tak vůbec poprvé uznala bitcoiny za soukromé peníze," uvedl Schäffler v reakci na odpověď německého ministerstva financí. Berlín se tak podle portálu Welt.de poprvé oficiálně vyjádřil ke statusu této internetové měny.

V červenci vznikla v Německu první obchodní platforma pro bitcoiny v Evropě, která přímo spolupracuje s bankou Fidor podléhající finančnímu dohledu.

Na bitcoinu je založena řada legálních investičních fondů a obchoduje se s ním na specializovaných burzách. Začátkem srpna ho za legitimní platidlo uznal soudce amerického federálního soudu v Texasu. Tento verdikt padl v procesu s podvodným fondem využívajícím digitální peníze.

Kybernetickou měnu "tiskne" síť počítačů

Bitcoin vytvořil v roce 2009 anonymní vývojář používající pseudonym Satoši Nakamoto. Je navržen tak, aby ho nikdo nemohl jakkoli ovlivňovat, tedy ani vlády a centrální banky. Kybernetickou měnu "tiskne" síť počítačů podle softwaru, který uvolňuje nové mince stabilním, avšak stále pomalejším tempem. Počet jednotek v oběhu bude konečný, celkem jich má být vytvořeno 21 miliónů a poslední se mají dostat do oběhu kolem roku 2140.

Hodnota bitcoinu v letošním roce zaznamenala prudké výkyvy a z lednových 13 dolarů (252 Kč) se na jaře vyšplhala až na 266 dolarů (asi 5150 Kč). Nyní se pohybuje okolo 110 dolarů (2130 Kč). Někteří označují bitcoiny za měnu budoucnosti, jiní je naopak považují za formu pyramidových her.

Britský list The Telegraph koncem července napsal, že Thajsko se stalo první zemí na světě, která bitcoiny zakáže. Společnost Bitcoin Company Limited měla v Thajsku prezentaci, po jejímž skončení ale členové výboru centrální banky doporučili záměr uznat bitcoin jako platidlo zamítnout. Na virtuální měnu podle nich nejsou uzpůsobeny zákony.