Článek
Zatímco v Česku bude mít letos vysokorychlostní internet 37 domácností ze sta, v západní Evropě je to 62 procent domácností. Průměr střední a východní Evropy je 20 procent.
V přepočtu na obyvatele dosahuje počet internetových přípojek v tuzemsku 16 procent, v západoevropských zemích je to 27 procent a ve střední a východní Evropě sedm procent.
"Penetrace rychlého internetu je u nás stále výrazně nižší než v západní Evropě, přestože je nejvyšší ze zemí střední a východní Evropy.
Vysokorychlostní internet má polovina domácností
I přes krizi roste počet domácností připojených k internetu stejným tempem, o tři procenta ročně," uvedla ředitelka pro rozvoj obchodu českého Gartneru Dana Bérová. Za hlavní důvod nižšího rozšíření širokopásmového internetu považuje nedostatečnou nabídku aplikací, které takovou kvalitu připojení vyžadují. Mnoho domácností si totiž při běžném používání internetu a e-mailu vystačí s pomalejším a levnějším připojením.
Například na Slovensku vychází 15 internetových přípojek na 100 obyvatel, což je o jeden procentní bod méně, než v ČR, ale v přepočtu na domácnosti je na tom východní soused o sedm procentních bodů lépe. V Maďarsku je podíl rychlého internetu v domácnostech 35 procent a v Polsku 31 procent. Například v Jižní Koreji je vysokorychlostním internetem vybaveno 93 procent domácností.
Podle nedávno vydané statistiky Českého statistického úřadu má vysokorychlostní internet 51 procent českých domácností, tedy asi 2,1 miliónu. Rozdíl ve statistikách může být způsoben rozdílnými definicemi vysokorychlostního internetu.