Architektům, archeologům, historikům a informatikům se podařilo rekonstruovat téměř vše, co leželo uvnitř dvacetikilometrového pásu hradeb císaře Aurelia (270-275), tedy celkem sedm tisíc budov. Okolo roku 320, kdy císař Konstantin (307-337) po letech bojů již pevně držel moc ve svých rukou, v nich žila velká část obyvatel tehdejšího Říma.

Rekonstrukce nezahrnuje jen paláce, ale i starověké činžáky, soukromé domy, hospody, skladiště, pekárny a dokonce i nevěstince. V plné kráse byla obnovena nejen ta místa, která si mohou návštěvníci dodnes prohlížet při návštěvě Říma. "Obnoveny" byly i budovy, které jsou dnes v troskách, nebo které úplně zmizely z povrchu. Tak Forum Romanum, nejslavnější náměstí Říma, je dnes už jen změtí trosek - počítačová simulace ale ukazuje, jak vypadalo, když mělo Věčné město milión obyvatel a patřilo mezi největší aglomerace světa.

Ale i když město "stojí", mají vědci pocit, že jsou teprve na počátku. "Je to první krok k vytvoření virtuálního stroje času, který budou používat naše děti a vnuci ke studiu dějin Říma," tvrdí Bernard Frischer, který řídil celý projekt v ceně dvou miliónů dolarů.

On a jeho spolupracovníci by totiž rádi vytvořili modely Věčného města v různých epochách tak, aby bylo možné sledovat vývoj Říma od osad z pozdní doby bronzové (10. století př. n.l.) až do doby gótských válek v 6. století, kdy nastal jeho úpadek.

Metodiku, použitou k počítačové "obnově" Říma, lze použít celosvětově. "Teď můžeme začít budovat knihovnu modelů jiných měst světa," věří Gabriele Guidi z polytechniky v Miláně.

Cesta do nitra Věčného města

Zatím si mohou virtuální turisté prohlížet prázdné město bez lidí - ti by se údajně mohli objevit později. Zvědavci mohou nahlížet do nejskrytějších zákoutí Říma, pročítat nápisy na vrcholcích triumfálních oblouků, procházet vnitřkem více než třiceti chrámů, paláců a budov.

Do řady z nich se běžný Říman z roku 320 prakticky neměl šanci dostat. To neplatí jen pro císařské komnaty, ale třeba i pro určité části Colossea. "Můžeme vzít lidi pod něj a ukázat jim, jak fungovaly výtahy pro dopravu zvířat z podzemních prostor nahoru," tvrdí Frischer. Výtahy se používaly často: Římané si potrpěli na souboje mezi gladiátory a divokou zvěří.

Frischer a jeho kolegové věří, že zatím největší virtuální model světového města lze využít na mnoho způsobů: při výuce, k přípravě návštěvy Říma i pro testování nových vědeckých teorií.

Už teď byl nový počítačový model použit ke zjištění, kolik lidí se vlastně vešlo do obrovitého Colossea. Různí vědci uváděli, že jich mohlo být 35 až 78 tisíc. Když tam Frischerův tým nechal nastoupit počítačové postavičky starých Římanů, které byly poněkud hubenější, než dnešní populace, ukázalo se, že největší "stadión" starověku pojal 48 až 50 tisíc lidí.

Pravda, na Strahov, dnes druhý největší stadión světa, se vejde pětkrát více lidí. Jenže v Česku a ve většině Evropy neexistovalo ještě více než tisíc let po pádu římské říše město, které by mělo dost obyvatel na zaplnění celého Colossea.

Obrázky a videoklipy z projektu Rome Reborn si lze prohlédnout na internetové adrese: http://www.romereborn.virginia.edu/.