Hlavní obsah

Třicet let od revoluce: Kolik nás bylo předtím a kolik nás je dnes?

Přinášíme vám první díl ze speciálu věnovaného třicetiletému výročí sametové revoluce, zaměřený hlavně na demografická data o počtu obyvatel, porodnosti, plodnosti a úmrtnosti.

Třicet let od revoluce: Kolik nás bylo předtím a kolik nás je dnes?

Od roku 1989 stoupl počet obyvatel České republiky z 10,36 milionu na 10,65 milionu, z toho je 5,41 milionu žen a 5,24 milionu mužů. Po roce 1989 se demografické procesy rychle připodobnily západoevropským modelům.

Počet narozených dětí na jednu ženu klesl v polovině 90. let z původních 1,9 pod 1,2. Teprve v roce 2004 plodnost opět překročila hodnotu 1,2 dítěte na jednu ženu a počet dětí narozených v ČR v jednom roce stoupl nad 100 tisíc.

Husákovy děti mají děti

Zvýšení porodnosti způsobily silné ročníky ze 70. let, které začaly zakládat rodiny. Tato vlna dosáhla svého vrcholu v roce 2008 a od roku 2009 přestaly počty narozených dětí růst.

V posledních deseti letech plodnost mírně narůstá. V roce 2018 se v České republice narodilo 114 tisíc dětí a úhrnná plodnost činila 1,71 dítěte na jednu ženu.
Loni to bylo poprvé od roku 1989, kdy klesl podíl dětí narozených mimo manželství (na 48,5 %). Jedná se ovšem o pokles velmi mírný. Ubylo zejména mimomanželských prvorozených dětí (meziročně z 58,6 na 57,9 %).

Rosteme díky migraci, té se ale uzavíráme

Populace České republiky dlouhodobě roste především díky zahraniční migraci. Zatímco přirozený přírůstek obyvatelstva činí 0,1, přírůstek stěhováním je 3,6 na 1 tisíc obyvatel.

Podle evropských statistik je aktuální procento cizinců žijících v Česku oproti počtu obyvatel podobné průměru EU, srovnatelné je například s Nizozemskem nebo s Portugalskem a se Slovinskem. Počet nově příchozích imigrantů (v poměru k počtu obyvatel) je ale v Česku třetí nejnižší ze všech zemí EU. Stejně tak počet cizinců, kteří získají české občanství (v poměru k počtu obyvatel) je třetí nejnižší ze všech zemí v Evropské unii.

Data jednoznačně ukazují, jak se od revoluce propadl celkový počet potratů, ale také umělých přerušení těhotenství. Už v polovině 90. let počet potratů klesl na polovinu v porovnání s rokem 1989. Umělá přerušení navíc každoročně stále ubývají: ze 111 tisíc v roce 1989 na 18 tis. v roce 2018. Také jejich podíl na celkovém počtu potratů se propadl téměř na polovinu a obě čísla i nadále klesají.

Ve druhém díle speciálu si povíme, jak se vdáváme a ženíme, kdy si pořizujeme děti a v jakém počtu a také jak moc a po kolika letech manželství se rozvádíme.

Ve třetím díle si pak ukážeme, jak moc jako populace stárneme, jakou máme naději dožití, zda jsme celkově zdravější, jaké vlastně máme nemoci, na co umíráme a také jak pečujeme o své zdraví.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků