Článek
Přes tento úřad protékají stamiliónové dotace na klubovny pro děti, poradenská centra pro chudé a strategické plánování pro postižené obce.
„Je to nafouknuté“
„Problematika zneužívání dávek se výrazně nafukuje. Přitom dávky sociální podpory a dávky pomoci v hmotné nouzi tvoří z celkového objemu sociálních transferů jen malou část. A jen velmi malá část z těchto dávek je teoreticky zneužitelná,“ napsal Právu Šimáček.
Šimáček naznačuje, že restrikce v dávkách navíc vedou k nárůstu kriminality.
„Pokud ještě před dvěma lety bylo možné ze sociálních dávek relativně vyžít, zejména zrušením sociálního příplatku to již možné není. Ve druhé polovině roku 2011 obce na Šluknovsku přistoupily k plošné restrikci mimořádné okamžité pomoci, což ovšem nepřímo může přispívat i ke zvyšování drobné kriminality,“ dodal Šimáček.
Odvolává se na terénní analýzy, ale jejich celý obsah Právu neposkytl, s tím, že jsou velmi podrobné.
Vaňhová: Vláda látá díry
S jeho závěry ostře nesouhlasí v Ústeckém kraji. „Stát se snaží vzbudit dojem, že se zneužíváním sociálních dávek úspěšně bojuje. Skutečnost je však jiná,“ oponuje ústecká hejtmanka Jana Vaňhová (ČSSD). Vláda podle ní jen látá díry.
Receptem proti narůstající pouliční kriminalitě je podle Vaňhové princip „třikrát a dost“, tedy aby pachatel za tři drobnější krádeže byl odsouzen do vězení. Jenže vězně už není kam ubytovávat, a nahnat tak další zloděje do káznic je proto v podstatě nereálné.
Vaňhová naznačuje, že vládní agentura pro začleňování Romů svým způsobem přispívá ke zneužívání dávek. „S triky proti státu pomáhají nepřizpůsobivým občanům, kteří si svůj život založili na sociálních dávkách, i poradci placení ze státních peněz. Ti by ale měli v sociálně vyloučených lokalitách dohlížet spíše na to, aby děti chodily do školy, a sociální dávky se používaly pouze na to, na co jsou určené,“ tvrdí Vaňhová.
Šimáček se naopak domnívá, že mnohým rodinám jsou dávky odebírány nebo nepřiznány neurvale. „U úředníků obecních úřadů jsem se setkal s výkony, které by se daly označit jako chybné. Často ve správním řízení dávky odebírali bez znalosti situace. Hojné je nepřiznání dávky mimořádné okamžité pomoci v tíživé situaci,“ uvedl.
Přes agenturu tečou stamilióny v dotacích
Právo zajímalo, kolik vlastně provoz agentury stojí a jaké má výsledky. Silná stránka je podle Šimáčka v analytických šetřeních. „Mezi hlavní závěry patří, že migrace na Šluknovsku není nijak řízená a je následkem zhoršující se sociální situace. Dále sociálně slabí zůstávají nepřiměřeně dlouhou dobu na ubytovnách. Jiné bydlení v obcích sice existuje, ale je pro ně nedostupné kvůli kaucím a odmítání majitelů ubytovat Romy,“ zdůraznil.
Agentura byla zřízena v lednu 2008. „Starostové nejvíce oceňují naši podporu při psaní projektů, práci lokálního partnerství a strategickém plánování. Mezi nejúspěšnější ve spolupráci patří Obrnice, Most, Litvínov, Jirkov, Bílina, Teplá, Broumov, Trmice, Kutná Hora, Krásná Lípa, ale i Přerov,“ vyjmenoval Šimáček. Vybudovala se zde poradenská centra pro chudé.
V každém městě se realizují projekty ze strukturálních fondů v průměru za 25 miliónů korun během tří let. Loni se agentura podílela na projektech v celkové výši 250 miliónů korun.
Provoz agentury stojí 22 miliónů korun ročně, z toho 13 miliónů dotuje evropský sociální fond. Zaměstnává 21 pracovníků, další necelé dvě desítky na půl úvazku.
„V Mostě, Jáchymově a Břeclavi vznikají klubovny pro děti. V Kutné Hoře a Přerově jsme asistovali u vzniku firem, které zaměstnávají lidi s nízkou kvalifikací,“ upřesnil Šimáček. V Broumově nebo Přerově školy získaly peníze, ze kterých mohou zaplatit asistenty pedagogů ve třídách. Ti pomáhají dětem z chudých rodin udržet se na běžných školách.