Hlavní obsah

Jana Vaňhová

Foto: Petr Horník, Právo
Článek

Jana Vaňhová byla v letech 2008 až 2012 hejtmankou Ústeckého kraje za ČSSD. Ve funkci vydržela jedno volební období, později působila v zastupitelstvu kraje. Je také zastupitelkou Chomutova.

Její působení ve funkci ústecké hejtmanky mělo později dohru v podobě obvinění ze zneužívání evropských dotací z Regionální operačního programu Severozápad. Policie ji obvinila spolu s dalšími 23 lidmi v prosinci 2016. Sama Vaňhová seděla ve výboru Regionální rady, která měla při udělování dotací poslední slovo.

V období 2007 až 2014 získaly Ústecký a Karlovarský kraj z evropských prostřednictvím programu Severozápad téměř 19,5 miliard korun, z nich se mělo zneužít skoro 14 miliard. Vaňhová pár dní po obvinění pozastavila členství v ČSSD.

Případ stále není uzavřený.

Politická kariéra

Narodila se 1. ledna 1955 v Rakovníku, kde vystudovala střední ekonomickou školu. Poté si během zaměstnání doplňovala vzdělání na střední pedagogické škole v Karlových Varech. Pracovala jako vedoucí metodických středisek v zařízeních pro mládež a jako vychovatelka a později učitelka na základní škole.

Do roku 1990 se hlásila ke komunistům, o osm let později vstoupila do ČSSD, kde vykonávala funkci místopředsedkyně se zodpovědností za spolupráci s organizacemi blízkými ČSSD (2005 až 2009). Byla předsedkyní okresního výkonného výboru strany v Chomutově a její místní organizace v Klášterci nad Ohří.

Čtyři roky dělala asistentku poslance Jaroslava Krákory. V roce 2006 se stala zastupitelkou a radní města Chomutov, kde jí připadla pozice druhé náměstkyně primátorky Ivany Řápkové. Tuto funkci opustila, když byla v roce 2008 zvolena hejtmankou Ústeckého kraje.

Vaňhová byla jednou ze dvou žen, které v roce 2008 obsadily hejtmanský post. Tou druhou byla Milada Emmerová v Plzeňském kraji. V průzkumu obliby zástupců krajů, kterou prováděla společnost Sanep dva roky po jejich zvolení, obsadila Vaňhová až třetí místo od konce - před Davidem Rathem a Pavlem Bémem.

Ve funkci vydržela jedno volební období, v zastupitelstvu kraje pak zůstala až do roku 2016. Do roku 2018 dál zůstává zastupitelkou Chomutova.

Neoblíbená mezi kolegy

Rok po zvolení do čela kraje se na březnovém sjezdu ČSSD pokoušela obhájit pozici místopředsedkyně, což se jí navzdory všeobecnému očekávání nepodařilo. Podle kuloárních informací ČTK za to prý mohla její neoblíbenost mezi kolegy.

Časopis Týden přišel v minulosti s informací, že v roce 2004 půjčila svému partnerovi a místopředsedovi ČSSD Romanu Houskovi 2,5 miliónu korun. S novináři se o tom bavit nechtěla, sdělila jen, že jsou to rodinné úspory. Dotaz o doložení tohoto faktu ovšem odmítla poskytnout. Udání mělo přijít právě ze strany jejích nespokojených kolegů.

V roce 2009 jí bylo vytýkáno, že jako vedoucího své kanceláře zaměstnává Aleše Konopáska, který byl členem StB. Konkrétně působil na centrále I. správy, jež se zaměřovala především na boj proti emigrantům. I přes nastalou vlnu kritiky se ale Vaňhová rozhodla si Konopáska v úřadu ponechat.

V listopadu 2013 ji silně zasáhla vražda jejího partnera Romana Housky, který byl vlivným mužem v ČSSD v Ústeckém kraji. Vaňhová tehdy byla na zasedání zastupitelstva, když se o vraždě dozvěděla.

Za vraždu byl odsouzen bývalý voják Michal Krnáč, který se nejprve sám přiznal a čin označil za přepadení. Vaňhová nicméně před soudem uvedla, že Houska obdržel před smrtí výhružnou SMS, podle ní se jednalo o úkladnou vraždu. S tím částečně souhlasila i policie, podle které si vrah informace o Houskovi i Vaňhové hledal dopředu. Podle policie neseděla ani vrahova výpověď. U soudu také padala slova o popravě.

Při odvolacím řízením Krnáč otočil a uvedl, že vraždu neplánoval a podnikatele nezabil. Soud mu snížil trest, ale ve vězení Krnáč zůstal.

Články k tématu