Hlavní obsah
Ilustrační snímek Foto: Profimedia.cz

Šest z deseti Čechů investuje do nemovitostí

I když jsou nemovitosti v poměru k příjmům pro větší část obyvatelstva drahé, nebo právě proto – v posledních pěti letech zdražily zhruba dvojnásobně -, pro Čechy jsou ale investicí číslo jedna.

Ilustrační snímek Foto: Profimedia.cz
Šest z deseti Čechů investuje do nemovitostí

V průzkumu pro Expobank CZ označilo nemovitosti coby primární investiční nástroj téměř 60 procent dotázaných. Byty, domy či půda tak nejsou zajímavé jen pro vlastní bydlení, ale právě i jako investiční nástroj pro celou rodinu.

Investici do nemovitostí zvolilo jako výhodný způsob zhodnocení peněz šest z deseti respondentů. Podle developerů je již zhruba třicet procent bytů hlavně ve velkých městech pořizováno na investici, a to jak místními lidmi, tak i cizinci. Na druhém místě investičních preferencí jsou spořicí účty a stavební spoření (shodně zvolila zhruba třetina oslovených).

Tisíce lidí si dělají železné zásoby

Jako další výhodné investiční nástroje označuje čtvrtina dotázaných akcie, podílové fondy a dluhopisy. Pětina lidí potom zmiňuje investice do drahých kovů.

„Zlato, stříbro, platina udržují hodnotu. Uchovávají si reálnou cenu na rozdíl od peněz,“ řekl Vladimír Brůna, šéf společnosti Golden Gate.

„Nejsou vhodné na to, je dnes koupit a myslet si, že je zítra dráž prodám. Je to železná zásoba na ty nejhorší časy, na kterou se, pokud možno, nesahá. Tak to dělali staří Židé: kus hodnoty do půdy, kus do gruntu, kus v penězích, aby bylo čím okamžitě platit, a kus do zlata,“ dodal Brůna.

Ví, o čem mluví. Do firmy, kterou řídí, si jezdí na první pohled nenápadní lidé, dokonce i ve starých autech, pro, světe, div se, stříbro třeba za milion. A všichni tito kupující říkají: „Máme to jako pojistku na horší časy“. A jsou jich tisíce ročně jen u této firmy. Za největší ochranu svého většího či menšího zlatého či stříbrného pokladu považují nenápadnost, nebýt okázalý.

Jenže obzvláště mladší lidé potřebují peníze odložit, ale zase je mít rychle po ruce. A to zlato ani právě koupený byt neumožňují. „Z průzkumu vyplynulo, že téměř polovinu mladých lidí ve věku 25 až 34 let oslovují pro zhodnocení peněz spořicí účty. Hlavním důvodem může být vysoká likvidita vložených prostředků. O tyto účty naopak jeví zájem jen pětina lidí z generace 45 až 54 let. Mezi příslušníky této věkové úrovně naopak jednoznačně vedou nemovitosti, a to v 68 procentech případů,“ uvedla Kateřina Petko z Expobank CZ.

Roste popularita realitních fondů

Jako výhodný způsob zhodnocení peněz označila více než čtvrtina lidí (28 procent) akcie, podílové fondy a dluhopisy. Větší část z nich přitom tvoří muži, z nichž 15 procent  oslovily přímo investice do společností. V průzkumu však tuto možnost zvolilo jen 3,4 procenta žen, ty naopak projevily výrazně větší zájem právě o investice do drahých kovů (v 22,4 procentech případů).

V souvislosti s tím, jak většina nemovitostí v Česku prudce zdražila, roste obliba realitních investičních fondů. Není třeba se shánět po bytu na nájmy, fond odpracuje výnos za investora. Nemovitostní fondy mají banky, investiční společnosti. Zatím jsou tyto fondy úspěšné, růst cen nemovitostí jim nahrává, a i menší investoři tak třeba z milionu dostávají 60 až 80 tisíc ročně, což je výrazně více než u klasického nájmu, i když i ty rostou.

Jeden z tuzemských realitních fondů takto nedávno dosáhl královského výnosu například z nákupu celého sídliště v severních Čechách: opravil ho, vymetl neplatiče i tím, že o něco zvýšil nájmy, a se zhruba 25procentním ziskem ho prodal rakouské realitní společnosti. Byl to obchod za zhruba miliardu. A tak není divu, že i jinak levné byty například v Ústí nad Labem zdražily a vlastníkům se zhodnotily.

„Výhodou investování do realitních fondů je, že nemovitosti jsou hmotným aktivem, a mohou tak ochránit investory před inflací a finančními i politickými turbulencemi. Výkonnost investic do nemovitostí se vyvíjí odlišně od výkonnosti finančních aktiv a držení nemovitostních aktiv v rámci portfolia proto snižuje kolísání jeho celkové hodnoty,“ říká Hubert Joachim z investiční společnosti Amundi Czech Republic, která letos v květnu představila pro klienty Komerční banky nový Realitní fond KB 3.

Co fondy zajímá: místo, nájmy, otočky

Ten investuje do komerčních nemovitostí nejen v České republice, ale také v západní Evropě. Součástí portfolia jsou například budovy v Berlíně či Chotěbuzi. Investoři nového fondu tak mohou díky regionální diverzifikaci zprostředkovaně získat podíl v zahraničních nemovitostech, jejichž hodnota se pohybuje až v řádech stovek milionů korun.

„Klíčovými kritérii při výběru nemovitostí jsou dobré umístění, jistý výnos z nájemného, preference delších nájemních smluv a potenciální zhodnocení samotné nemovitosti. Investor neřeší žádnou operativu. Výběr nemovitostí, jednání o ceně, transakce, řízení vztahů s nájemci, výběr nájemného i správa nemovitostí jsou totiž svěřeny zkušenému správci. V porovnání s přímou investicí do nemovitosti tak investor šetří čas,“ dodává Joachim.

Minimální investice je jeden milion korun, což je cena, za kterou v Praze a Brně nepořídíte ani garsonku. Realitní fond KB 3 plánuje roční zhodnocení investice mezi pěti a šesti procenty, přičemž doporučená váha investice v portfoliu klienta by neměla překročit deset procent. Hlavní zdroj výnosů fondu tvoří nájmy z daných budov, popřípadě rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou konkrétní nemovitosti.

Anketa
Který ze způsobů zhodnocení peněz je podle vás v současné době nejvýhodnější?
Spořicí účet
0 %
Stavební spoření
0 %
Nemovitosti
44.4 %
Akcie, podílové fondy, dluhopisy
11.1 %
Spoření nebo investice do drahých kovů
0 %
Investice do společností
0 %
Penzijní pojištění
11.1 %
Žádný, lepší je vše utratit
33.4 %
Celkem hlasovalo 9 čtenářů.
yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků