Hlavní obsah

Přehledně: Co všechno byste měli vědět o dočasné pracovní neschopnosti

Pracující, kteří onemocní a nejsou tak schopni pracovat, mohou v prvních 14 dnech čerpat náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti a od 15. dne pak pobírat nemocenské. Ve spolupráci s Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) přinášíme informace a rady vztahující se k této problematice.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační snímek

Článek

Pro zaměstnance je tzv. účast na nemocenském pojištění ze zákona povinná, pojistné za ně odvádí zaměstnavatel. Pro osoby samostatně výdělečné činné (OSVČ) je účast a platba pojistného dobrovolná.

Za prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti vyplácí zaměstnanci náhradu mzdy jeho zaměstnavatel. Pokud ale trvá déle, má zaměstnanec od 15. dne nárok na tzv. nemocenské, tedy dávku vyplácenou státem, konkrétně okresní správou sociálního zabezpečení (OSSZ) příslušnou podle sídla zaměstnavatele (event. jeho mzdové účtárny).

V prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti vyplácí náhradu mzdy zaměstnavatel, od 15. dne náleží nemocenské hrazené Českou správou sociálního zabezpečení

O vzniku dočasné pracovní neschopnosti rozhoduje ošetřující lékař, a to vystavením Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti (tzv. eNeschopenky).

O výplatu nemocenské žádat nemusíte

V případě, že se stanete práce neschopnými, stejně tak bude-li po kontrole u lékaře vaše pracovní neschopnost dál pokračovat, je podle zákoníku práce vaší povinností svého zaměstnavatele informovat. Stačí, když mu tuto skutečnost oznámíte telefonicky, případně zasláním e-mailu.

Průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce se všemi potřebnými údaji dostanete od lékaře, který elektronicky informuje i OSSZ.

Finanční poradna: Pobírání nemocenského u důchodců je s omezením

Finance

Pokud vaše pracovní neschopnost trvá i po uplynutí 14 dnů, nemusíte podávat samostatnou žádost o výplatu nemocenského.

„Žádost o nemocenské se ze zákona považuje za podanou, pokud pracovní neschopnost trvá déle než 14 kalendářních dnů, a to na základě rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti a potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti, které zasílá lékař elektronicky přímo OSSZ,“ uvádí na svém webu ČSSZ.

Zaměstnancům bude nemocenské vypláceno stejným způsobem, jakým jim jejich zaměstnavatel vyplácí mzdu či plat. Zaměstnavatel musí tuto informaci OSSZ sdělit. Nemocenské dostanete zpětně ve lhůtě nejpozději do jednoho měsíce následujícího po dni, kdy OSSZ obdržela všechny potřebné a správně vyplněné doklady pro nárok na jeho výplatu. OSVČ bude nemocenské vypláceno stejným způsobem, jakým platí pojistné na nemocenské pojištění. Pochopitelně můžete písemně požádat o jiný způsob výplaty, tiskopis najdete na ePortálu ČSSZ.

Kolik dostanete peněz

Během prvních dvou týdnů nemoci vám zaměstnavatel vyplácí náhradu mzdy, která představuje 60 procent z redukovaného průměrného hodinového výdělku. Dostáváte ji pouze za pracovní dny, případně svátky, připadají-li na pracovní den.

Náhrada mzdy
I. redukční hranice227,15 Kč
I. redukční hranice340,55 Kč
I. redukční hranice681,10 Kč
Redukce průměrného hodinového výdělku
Do I. redukční hranice90 %
Nad I. do II. redukční hranice60 %
Nad II. do III. redukční hranice30 %
Nad III. redukční hranicinepřihlíží se

Pokud budete v pracovní neschopnosti i po uplynutí dvou týdnů, bude vám vypláceno nemocenské. Jeho výše je do 30. dne trvání pracovní neschopnosti stanovena na 60 procent z redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den, dále pak mezi 31. až 60. dnem se zvyšuje na 66 procent a od 61. dne na 72 procent redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den.

Nemocenská
I. redukční hranice1298 Kč
II. redukční hranice1946 Kč
III. redukční hranice3892 Kč
Výpočet redukovaného denního vyměřovacího základu pro stanovení výše nemocenského
Do I. redukční hranice90 %
Nad I. do II. redukční hranice60 %
Nad II. do III. redukční hranice30 %
Nad III. redukční hranicinepřihlíží se
Výše nemocenského z redukovaného denního vyměřovacího základu
Od 15. do 30. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti60 %
Od 31. do 60. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti66 %
Od 61. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti72 %
Zdroj: ČSSZ. Poznámka: RDVZ vychází ze součtu příjmů za rozhodné období (obvykle 12 kalendářních měsíců, pokud zaměstnání netrvalo např. kratší dobu), z něhož se určuje průměrná částka na kalendářní den (s některými dny se však nepočítá, protože by výsledný podíl nespravedlivě rozmělnily – jde např. o dny, za které nenáležela mzda, protože zaměstnanec pobíral některou z dávek nemocenského pojištění). Vypočtený průměr se redukuje za pomoci redukčních hranic, které se každoročně zvyšují.

Kontrola může přijít kdykoliv

Povinností každého dočasně práce neschopného je pochopitelně dodržovat léčebný režim či rozsah stanovených vycházek, stejně tak umožnit kontrolu jeho dodržování. Není podmínkou, abyste se zdržovali na své trvalé adrese. Lékaři však musíte místo pobytu nahlásit, s jeho souhlasem je smíte i změnit.

Na dané adrese je třeba označit zvonek jmenovkou. „Je dobré si pamatovat, že možnost kontroly není omezena pouze na denní dobu, která odpovídá běžné pracovní době v kalendářním týdnu, tj. kontrolor může přijít i o víkendu nebo mimo pracovní dobu,“ upozorňuje ČSSZ.

Praktiky zahlcuje papírování kolem covidu

Koronavirus

Pokud vás kontrolor na uvedené adrese nezastihne, OSSZ vás písemně vyzve, abyste ji kontaktovali. V případě, že zjistí porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, zahájí s vámi správní řízení. Může tak dojít i ke krácení nebo odejmutí nemocenského.

Po dobu pobírání náhrady mzdy má i zaměstnavatel právo vás kontrolovat. V případě, že zjistí nedodržování léčebného režimu, řeší se postih podle zákoníku práce.

„Pojištěnci, který porušil režim dočasně práce neschopného nebo nesplnil povinnost součinnosti při kontrole tohoto režimu, může být nemocenské kráceno nebo odňato za dobu až 100 kalendářních dnů ode dne (každého) porušení tohoto režimu nebo ode dne nesplnění povinnosti součinnosti při kontrole tohoto režimu,“ upozorňuje ČSSZ.

Nemocenské po ukončení pracovního poměru

Pokud vaše zaměstnání a s ním i účast na nemocenském pojištění skončí a vy následně onemocníte, ze zákona se na vás vztahuje ochranná lhůta, během níž vám může vzniknout nárok na nemocenské.

Tato ochranná lhůta trvá nejdéle sedm kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění.  Onemocníte-li během ochranné lhůty, prvních 14 dní na náhradu mzdy mít nárok nebudete, protože vám ji zaměstnavatel vyplácí jen během trvání pracovního poměru. Ovšem od 15. dne vám vzniká nárok na nemocenskou.

Reklama

Výběr článků

Načítám