Hlavní obsah
Ilustrační snímek Foto: Profimedia.cz

Posudek o pracovní činnosti může dát zaměstnavatel jen se souhlasem zaměstnance

Každý zaměstnavatel má právo vést o svých zaměstnancích osobní spis, který se uchovává i po skončení jejich pracovního poměru. Na požádání by měl zaměstnavatel vydat zaměstnanci i posudek o jeho pracovní činnosti, poskytovat ho dál však bez souhlasu zaměstnance nesmí.

Ilustrační snímek Foto: Profimedia.cz
Posudek o pracovní činnosti může dát zaměstnavatel jen se souhlasem zaměstnance

Na redakci se obrátil čtenář se svým problémem týkajícím se nepravdivého posudku o pracovní činnosti u svého bývalého zaměstnavatele.

„Reagoval jsem na inzerát podniku, který mi nabízel vhodné pracovní místo. Při jednání s tímto zaměstnavatelem jsem byl dotazován na mou kvalifikaci (doklad o vzdělání) a dosavadní praxi. Personalista si vyžádal od zaměstnavatele, u kterého jsem naposledy nejdéle pracoval (přes šest let), posudek. Když mi ho ukázali, zjistil jsem, že obsahuje výmysly a nepravdy (někdejší spor musel v můj prospěch vyřešit až inspektorát bezpečnosti práce) a jeho obsah mě značně poškozuje,” postěžoval si muž.

Jak dále zmínil, nový zaměstnavatel na daný posudek nedal a muže přijal.  „Lži bývalého zaměstnavatele jsem jim vyvrátil doklady uvedeného úřadu. Zajímá mě, zda je možné, aby zaměstnavatel po několika letech vedl záznamy o mé práci a jejich zkreslením poskytoval jinému pracovní posudek,” zeptal se čtenář.

Právník: Osobní spis jen v omezeném rozsahu

O odpověď na čtenářův dotaz redakce požádala právníka Jana Dubenského.

„Zaměstnavatel je oprávněn vést o svých zaměstnancích osobní spis v rozsahu nezbytném pro výkon jeho práce. Obsah spisu po jeho vytřídění (stanoví skartační řád podniku) se uchovává, aby bylo možno doložit existenci pracovního poměru a případné daňové nesrovnalosti. Při skončení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání a uvést v něm údaje stanovené v § 313 zákoníku práce. Pokud zaměstnanec navíc požádá o vydání posudku o pracovní činnosti, je zaměstnavatel povinen tak učinit nejpozději do 15 dnů,” uvedl Dubenský.

Jak dále připomněl, důležité je ustanovení § 315 zákoníku práce, podle kterého v případě, že zaměstnanec nesouhlasí s obsahem potvrzení o zaměstnání nebo pracovního posudku, může se domáhat do tří měsíců ode dne, kdy se o jejich obsahu dověděl, u soudu, aby zaměstnavateli bylo uloženo přiměřeně jej upravit.

„Z uvedeného však vyplývá jednoznačně, že bez souhlasu a vědomí  zaměstnance si nesmí budoucí zaměstnavatel sám posudek vyžádat a bývalý zaměstnavatel jej nesmí poskytnout. Navíc v případě nepravdivého posudku by čelil soudnímu přezkumu jeho obsahu,” dodal právník.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků