Hlavní obsah

Pomoc Irsku je na spadnutí, ani ta ale stačit nemusí

Novinky, Jaroslav Brychta, X-Trade Brokers
Praha

Jen půl roku poté, co byly země eurozóny přinuceny trhem hodit záchranný kruh potápějícímu se Řecku, je eurozóna znovu tlačena k tomu, aby zachránila další z problémových členských zemí – Irsko.

Článek

Přestože Irsko v minulých dnech několikrát důrazně připomnělo, že má zajištěno dostatek finančních prostředků až do poloviny příštího roku a žádnou pomoc nepotřebuje, případná pomoc ze strany EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF) se zdá být nevyhnutelnou. Irská prohlášení totiž trhy uklidnit nedokázala, když se dluhová nákaza začala šířit i na ostatní země eurozóny.

Společně s výnosy z irských dluhopisů tak v minulých dnech začaly prudce stoupat také výnosy z dluhopisů Portugalska, Španělska, Itálie a dalších zemí eurozóny, což by mohlo evropským vládám nepříjemně zvyšovat náklady spojené s dodatečným zadlužováním.

Již od čtvrtka proto v Dublinu jednají zástupci eurozóny a MMF o pomoci, která je podle názoru finančních trhů hotovou věcí a může být oznámena již v průběhu příštího týdne. To ve čtvrtek naznačil i guvernér irské centrální banky a jeden z členů Rady Guvernérů ECB Patrick Honohan, podle kterého by případná pomoc mohla dosahovat „několika desítek miliard eur“, aby ubezpečila finanční trhy, že Irsko nemá s budoucím financováním sebe sama nejmenší problémy.

Dosud největší překážkou v jednání o pomoci a hlavním důvodem, proč se Irové zdráhají pomoc přijmout, byly obavy ze ztráty suverenity. Irsko se nechce vzdát zejména své extrémně nízké daně z právnických osob, která dosahuje 12,5 % a je hluboko pod průměrem EU, kde se pohybuje na 23 %, a úrovní ve Spojených státech, kde dosahuje 35 %. Otázku zvýšení daně z právnických osob, jako jednu z podmínek poskytnutí pomoci, přitom již v tomto týdnu nastolilo na zasedání ministrů financí eurozóny Rakousko.

Pomoc půjde na záchranu bank

Zatímco v případě Řecka byly evropské peníze použity k zabezpečení chodu řeckého státu, který by byl jinak pod tlakem trhu přinucen k podstatně bolestivějším úsporným opatřením, nebo dokonce k bankrotu, pomoc Irsku by mohla být využita k rekapitalizaci irských bank. Ty se staly po splasknutí realitní bubliny největším problémem irské vlády a černou dírou, na jejíž zalepení bude vláda podle svých vlastních odhadů potřebovat přibližně 50 miliard eur. To představuje zadlužení každé irské domácnosti o téměř 46 000 eur (asi 1,1 miliónu Kč).

Celkové vládní odhady nákladů spojených se sanací bankovního sektoru přitom vytrvale rostou a například podle agentury Standard & Poor’s by mohla konečná suma dosáhnout dokonce 90 miliard eur.

Irské banky v poslední době čelí výraznému odlivu depozit, který ohrožuje jejich likviditu. Ta je dosud zachována pouze díky zajištěným půjčkám od Evropské centrální banky (ECB), od které si jen v říjnu vypůjčily 130 miliard eur, což představuje přibližně 86 procent irského HDP. Například největší domácí banka, Bank of Ireland, minulý pátek uvedla, že díky odlivu depozit vzrostl poměr mezi poskytnutými úvěry a celkovým objemem depozit (loan-to-deposit ratio) v polovině roku ze 145 na 160 procenta. V České republice tento poměr koncem září dosahoval pohodlných 86 procent.

Portugalsko a Španělsko dalšími na řadě?

Ani v případě záchrany Irska však eurozóna nemusí být z problémů venku. Na Irsko se obchodníci začali zaměřovat jen šest měsíců poté, co pomoc obdrželo Řecko a podobně na tom mohou být i další slabé články eurozóny poté, co peníze obdrží také Irsko. První na řadě je Portugalsko, jehož strukturální deficit je podstatně hlubší než v případě Irska, které již provedlo řadu bolestivých úsporných opatření a jehož současný deficit je do značné míry výsledkem jednorázových opatření, spojených se záchranou bankovního sektoru.

Po Portugalsku navíc následuje předlužené Španělsko s více než 20% nezaměstnaností a s hlubokou krizí na realitním trhu, která má jen o něco málo menší parametry než ta, kterou si nyní prochází realitní trh v Irsku. Zatímco záchrana Portugalska ještě může být v silách Evropy, teprve eskalace situace ve Španělsku by byla začátkem skutečně velkých problémů. Evropský záchranný fond byl konstruován spíše jako psychologická bariéra než jako účinný nástroj na záchranu evropských ekonomik. Jeho garanty jsou totiž samotné členské země eurozóny, jež se snaží vzájemným rozptýlením rizika zachraňovat sebe navzájem.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám