Penzijní fondy inflaci opět nepřekonaly

Nejvíce se inflaci přiblížily fondy PS České pojišťovny (zhodnocení 1,75 procenta), České spořitelny (1,7 procenta) a Consequ (1,5 procenta). Naposledy některé transformované fondy svou výkonností předčily růst cen v roce 2016.

Ve fondech původního penzijního připojištění, do kterých už nelze vstupovat, bylo na konci loňského roku přes 3,3 milionu lidí. Podle Asociace penzijních společností tyto fondy v roce 2019 vytvořily souhrnný zisk 5,3 miliardy korun, celkový objem peněz v nich činil 427 miliard korun.

„Loňský výsledek byl oproti předchozím letům výrazně lepší, přispěly k němu zejména vyšší úrokové sazby, kterých jsme se dočkali po dlouhých letech téměř nulových sazeb,“ sdělil Právu Richard Siuda z Conseq penzijní společnosti.

Penzijní společnosti mají v transformovaných fondech ze zákona danou povinnost každoročně připsat účastníkům alespoň minimální zhodnocení, nesmí tak sklouznout do minusu. Investují proto konzervativně, například PS České spořitelny hlavně do státních dluhopisů, dále i do termínovaných vkladů či do pokladničních poukázek.

Také transformovaný fond Allianz investoval loni podle mluvčího Václava Bálka nejvíc do českých státních dluhopisů. „Jejich váhu v portfoliu jsme postupně zvyšovali, abychom využili pozvolný růst jejich výnosů. Zároveň jsme udržovali poměrně velkou váhu krátkodobých peněžních úložek u bank. Zvyšování úrokových sazeb ČNB nám umožnilo dosáhnout zajímavých výnosů i na těchto velmi konzervativních investicích. Podíl akcií jsme v závěru loňského roku snížili téměř na nulu, podíl nestátních dluhopisů v portfoliu jsme udržovali prakticky nezměněný,“ dodal Bálek.

Penzijní společnosti připisují klientům výnos poté, co si strhnou poplatek za správu aktiv a výkonnostní prémii. U transformovaných fondů vzrostla v roce 2016 na návrh bývalého poslance ČSSD Jaroslava Zavadila roční úhrada za správu úspor z 0,6 na 0,8 procenta z celkové sumy peněz uložených v konkrétním fondu.

Výhodnost spoření na důchod především v transformovaných penzijních fondech dlouhodobě zachraňují příspěvky od státu. Maximální státní příspěvek je 230 korun měsíčně při spoření 1000 korun a více, minimální podpora je 90 korun za měsíční úložku 300 korun.

Od roku 2013 lze uzavírat už jen smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. Nové, tzv. účastnické fondy, které loni měly už 1,14 milionu účastníků, investují s větším rizikem, mohou tak úspory na stáří zhodnocovat výrazněji, ovšem i za cenu vyššího rizika. Na rozdíl od transformovaných fondů totiž už neručí za to, že případný prodělek nesníží úspory klienta, a nemohou třeba ani vyplácet polovinu peněz po 15 letech spoření.

Loňská příznivější situace na finančních trzích se odrazila i ve zlepšených výnosech těchto penzijních fondů. Zatímco v roce 2018 dosáhly kladného výsledku jen dva účastnické fondy, loni si všechny připsaly zhodnocení. V průměru skončily konzervativní účastnické fondy se ziskem 2,1 procenta, vyvážené fondy se ziskem 10,7 procenta a dynamické 18,9 procenta. Výkonnost fondů letos poznamená současná koronavirová krize, po výrazných propadech v prvním čtvrtletí začaly finanční trhy poměrně rychle oživovat.

Podle generálního ředitele PS České pojišťovny Radka Moce připisované zhodnocení spolu se státní podporou a někdy i příspěvky zaměstnavatele dělají z penzijního připojištění zajímavé a přitom bezpečné spoření.

Asociace PS ale upozorňuje, že dlouhodobě se více vyplatí dynamičtější investování v účastnických fondech. Podle ní to ukazuje porovnání kumulované inflace za období 2013 až 2019, která činila 10,6 procenta, a zhodnocení fondů.

Ty vyvážené si za stejnou dobu připsaly 20,2 procenta a dynamické 36,2 procenta. Transformované fondy, tedy původní penzijní připojištění, zhodnotily za stejné období o zhruba osm procent, takže inflaci neporazily.

Důchodová komise a ministerstvo práce v lednu v rámci návrhu reformy systému penzí uvedly, že třetí pilíř, tedy spoření v penzijních fondech se státní podporou, není dlouhodobě pro lidi příliš výnosný. „Ideálním řešením se zdá vznik státního důchodového fondu s politikou nízkých poplatků, který umožňuje připojištění pro své účastníky,“ doplnilo MPSV.

Ministerstvo financí (MF) poté v dubnu navrhlo zavést k vytváření úspor na stáří na českém finančním trhu tzv. účet dlouhodobých investic, který by měl být daňově zvýhodněn podobně jako penzijní či životní pojištění a zároveň by měl být jejich alternativou. Prostřednictvím tohoto majetkového účtu má být možné investovat do akcií, dluhopisů či investičních fondů.

MF dále počítá se zavedením nového typu účastnického fondu s tzv. alternativním účastnickým fondem. Penzijní společnosti by v něm mohly investovat dynamičtěji a nabízet v dlouhodobé perspektivě možné vyšší zhodnocení, ovšem za cenu vyššího rizika. MF chce také zvýšit přechod lidí z transformovaných penzijních fondů do účastnických.