Hlavní obsah
Ilustrační snímek Foto: Gabriela Krejčová, Novinky

Minimální platby OSVČ na pojistném stoupnou o 300 korun

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), které mají podnikání jako hlavní výdělečnou činnost, se nemohou vyhnout placení sociálního pojištění a zdravotního pojištění. I při příjmech v jednotkách tisícikorun musí být placeno vždy alespoň minimální pojistné. Minimální měsíční zálohy se pro rok 2020 opět zvyšují.

Ilustrační snímek Foto: Gabriela Krejčová, Novinky
Minimální platby OSVČ na pojistném stoupnou o 300 korun

Sociální i zdravotní pojištění se u živnostníků vypočítává vždy za celý kalendářní rok z vyměřovacího základu (zpravidla poloviny daňového základu), přičemž při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti musí být během roku placeny vždy měsíční zálohy.

Ze systému pojištění se nelze dobrovolně odhlásit a pro všechny živnostníky je sociální a zdravotní pojištění povinnou daní.

Jak se zvyšují zálohy

„Výše měsíční zálohy závisí na dosaženém hrubém zisku v minulém kalendářním roce, vždy však musí být při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti placena alespoň minimální měsíční záloha,“ vysvětluje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Měsíční záloha na sociální pojištění musí být placena vždy během aktuálního měsíce, zatímco záloha na zdravotním pojištění se platí do 8. dne následujícího měsíce. Minimální měsíční záloha na zdravotní pojištění v roce 2019 činí 2208 korun, ale v roce 2020 to bude již 2352 korun.

Minimální měsíční záloha na sociální pojištění se meziročně zvyšuje z 2388 korun na 2544 korun. „OSVČ platící minimální měsíční zálohy na sociální i zdravotní pojištění budou muset meziročně měsíčně sáhnout hlouběji do kapsy o 300 korun,“ vypočítává Ivanco.

Roční daň z příjmů fyzických osob může být při nižším zisku nulová, povinné pojistné nikoliv. Minimální roční vyměřovací základ pro platbu zdravotního pojištění je dvojnásobně vysoký oproti minimálnímu vyměřovacímu základu pro platbu sociálního pojištění. V praxi to znamená, že některé OSVČ platí minimální měsíční zálohu na zdravotní pojištění, ale na sociální pojištění nikoliv.

„Například živnostník s hrubým ziskem za roky 2018 i 2019 ve výši 390 tisíc korun bude v roce 2020 platit měsíční zálohu na zdravotní pojištění 2352 korun, ale na sociální pojištění 4745 korun,“ uvádí příklad Ivanco.

Někteří živnostníci zaplatí během roku na měsíčních zálohách vyšší souhrnnou částku, než činí vypočtené roční sociální pojištění a zdravotní pojištění, v takovém případě obdrží živnostníci po odevzdaném přehledu o příjmech a výdajích vypočtený přeplatek na bankovní účet. „Živnostníci platící po celý rok minimální měsíční zálohy však nemohou žádnou částku obdržet zpět, a to ani v případě roční ztráty,“ dodává Ivanco.

Při neplacení měsíčních záloh na povinném pojistném je potřeba počítat s předepsáním penále, které je případně vymáháno i exekučně. Všichni živnostníci by si měli tedy placení sociálního a zdravotního pojištění hlídat, protože neplnění zákonných povinností se prodraží.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků