Hlavní obsah

Lidé se zkrácenými úvazky musí počítat s tím, že jejich důchod bude nižší

Právo, kil

Možnost práce na zkrácený úvazek vyhledává stále více lidí. Alternativu ke standardní pracovní době oceňují především studenti, kteří potřebují vhodně skloubit své studijní povinnosti s možností výdělku, či rodiče, kteří chtějí více času na péči o rodinu. Na druhou stranu má ale částečný úvazek vliv na výši starobního důchodu.

Foto: Profimedia.cz

Částečný úvazek ovlivní výši důchodu.

Článek

„Vzhledem k tomu, že lidé se zkrácenými úvazky obvykle dosahují nižších příjmů, musí počítat s tím, že i jejich důchod bude nižší,“ upozornila Ivana Brancuzká ze společnosti Contract Administration. Pro výpočet starobního důchodu je totiž rozhodující, zda za poplatníka v daném období bylo odváděno sociální pojištění, a také výše jeho mzdy.

O zkrácené úvazky je zájem

Počet zaměstnavatelů, kteří možnost pracovat na zkrácený úvazek nabízejí, roste.

„Zaměstnání na částečný úvazek nepřináší výhody jen zaměstnancům, ale také zaměstnavatelům, například v podobě dřívějšího návratu pracovníků z rodičovské dovolené. Navíc zaměstnavatelům taková forma nepřináší žádné ekonomické náklady navíc,“ uvedla Brancuzká.

Nárok na zkrácený úvazek

Zkrácený úvazek obvykle závisí na dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Existuje ale skupina osob, které mají na zkrácenou pracovní dobu nárok ze zákona. Do této skupiny spadají například těhotné ženy nebo osoby pečující o dítě mladší 15 let.

„V případě, že tito zaměstnanci požádají o práci na zkrácený úvazek, má zaměstnavatel podle zákona povinnost jim vyhovět, pokud mu v tom nebrání vážné provozní důvody. Zákon tyto důvody přesněji nespecifikuje, nicméně zaměstnavatelé je musí vždy prokázat,“ vysvětluje Brancuzká.

Příplatek za přesčas až po 40 hodinách

Ti, kdo mají kratší úvazek, nemohou za přesčas považovat práci nad rámec jejich sjednané pracovní doby.

„Jedná se o poměrně častou mylnou domněnku zaměstnanců. Jako přesčas u zkrácených úvazků je vnímána až ta práce, která přesahuje stanovenou týdenní dobu, která obvykle činí 40 hodin. Teprve tehdy mají nárok na příplatek ke mzdě. Za čas strávený prací nad rámec jejich pracovní doby jim náleží pouze mzda,“ upozornila Brancuzká.

Zaměstnancům s částečným úvazkem taková práce ale nikdy nemůže být nařízena, dodala.

Dovolená podle odpracovaných dnů v týdnu

Stejně jako v případě plného úvazku náleží i zaměstnancům pracujícím ve mzdové sféře na zkrácený úvazek alespoň čtyři týdny dovolené. V závislosti na délce jejich pracovního týdne se však může lišit počet dní dovolené, které mají k dispozici.

„Pokud pracují v rámci pětidenního pracovního týdne každý den, mají nárok na 20 dní volna. Nicméně pokud pracují jen několik dní v týdnu, musí počítat s tím, že úměrně tomu bude nižší počet dnů dovolené v rámci nároku na čtyři týdny, protože i jejich pracovní týden je kratší,“ zdůraznila Brancuzká.

Sociální a zdravotní pojištění

Pro odvod pojistného u zkrácených úvazků pak není rozhodující pracovní doba zaměstnance, ale výše jeho mzdy. Zdravotní pojištění totiž musí být téměř vždy odvedeno alespoň z minimálního vyměřovacího základu, který odpovídá výši minimální mzdy.

Pokud příjem zaměstnance dosahuje alespoň částky 11 tisíc korun, tedy výše minimální mzdy pro rok 2017, je pojistné odvedeno podle zákona. Jiná situace však nastává, pokud je mzda zaměstnance nižší.

„V takových případech musí dojít k dopočtu do minima, který vždy probíhá na straně zaměstnance. Ti tak musí počítat s vyššími odvody,“ upozornila Brancuzká.

V případě sociálního pojištění je situace podstatně jednodušší. Zálohy jsou vždy odváděny ze skutečné mzdy.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám