Léčení banální chřipky sníží průměrný příjem až o sedm tisíc korun

Jen za první pololetí letošního roku skončilo na neschopence 866 tisíc pracujících Čechů. Každý rok se jejich počet vyšplhá přes 1,3 miliónu.

Lidé nejčastěji skončí v pracovní neschopnosti kvůli běžné chřipce či chronickým onemocněním dýchacích cest. Například v loňském roce jimi podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) onemocnělo téměř 10 procent obyvatel.

Léčba těchto nemocí není časově náročná, průměrně trvá 16 dní. Přesto lidé kvůli pracovní neschopnosti přicházejí o poměrně hodně peněz.

„Podle zákona o nemocenském pojištění vyplácí zaměstnavatel prvních 14 dní sníženou náhradu mzdy ve výši 60 procent průměrné redukované mzdy za každý pracovní den, za počáteční 3 pracovní dny nemoci však nemocný zaměstnanec nedostane nic,“ uvedla Jana Janoušková z poradenské společnosti KODAP.

„Od 15. kalendářního dne pak příslušná správa sociálního zabezpečení nemocnému vyplácí nemocenskou dávku za každý kalendářní den,“ dodala.

Podle výpočtů daňových poradců tak může člověk s průměrným hrubým platem 27 tisíc korun přijít kvůli běžné chřipce o 6700 korun, což už je na rodinném rozpočtu znát.

Druhou nejčastější příčinou pracovní neschopnosti jsou zdravotní problémy s páteří a pohybovou soustavou. Podle statistik ÚZIS postihují více než pět procent lidí.

Doba léčení v průměru trvá už 68 dní. Finanční ztráta způsobená pobytem na neschopence tak za dobu léčení může u zaměstnance s průměrným platem 27 tisíc korun představovat více než 17 tisíc korun.

Frekventovanou diagnózou jsou i nemoci srdce a oběhové soustavy, s nimiž každoročně onemocní více než jedno procento Čechů. V těchto případech trvá léčba v průměru 80 dnů, a finanční výpadek je tak možné rámcově vyčíslit na 20 tisíc korun (v případě 27 tisíc korun hrubého).

Řešením, jak předejít citelné finanční ztrátě způsobené dlouhodobou neschopenkou, může být vhodná forma pojištění.

„Existují různé typy připojištění pracovní neschopnosti, které jsou užitečné v případě dlouhodobé nemoci či úrazu. Pojistnou částku lze sjednat od 100 korun až do několika tisíc denního odškodného, a to se zpětnou platností už od prvního dne pobytu na neschopence,“ uvedl Martin Švec z pojišťovny MetLife.

Pojistky mohou mít nastavenu různou odkladnou lhůtu, od které se vyplácí pojistné plnění, například 14 či 28 dní. V případě neschopenky trvající například 40 dní a odkladné lhůty 28 dní tak člověk dostane vyplacené denní odškodné za 12 dní. Čím je tato odkladná lhůta vyšší, tím levnější je cena pojištění.

Pojištění denních dávek při pracovní neschopnosti se vyplatí především v případě dlouhodobé nemoci. Pokud by například onemocněl třicetiletý klient a jeho pracovní neschopnost by trvala 65 dní, u pojištění s odkladnou dobou 28 dnů a měsíčním pojistným 138 korun by mu pojišťovna vyplácela denní dávku ve výši 300 korun. Za dobu své nemoci by získal pojistné plnění ve výši 11 100 korun.

Výši denního odškodného při pracovní neschopnosti si můžete sjednat podle individuální potřeby. Každá z pojišťoven používá pro stanovení maximální výše denní dávky vlastní parametry výpočtu. Odvozují ji od čistého příjmu, který v práci pobíráte. Denní dávka by totiž společně s vyplácenou nemocenskou měla dorovnat klientův měsíční příjem.

Pojišťovny proto velmi často po klientech doložení jejich příjmu chtějí, a to především v případech, kdy klient bude žádat o vyplácení vyšší denní dávky. V opačných případech, kdy klientovi postačí nižší denní dávka, pojišťovna příjem zkoumat nebude.

Maximální denní dávky bez doložení příjmu se tak pohybují zhruba mezi 200 až 500 korunami v závislosti na konkrétní pojišťovně.