Hlavní obsah
Ilustrační snímek Foto: Profimedia.cz

Koronavirus zatočil s pracovním trhem. Kdo má problémy a kdo se bát nemusí?

Pandemie koronaviru výrazně ovlivnila i pracovní trh. Některé obory na ni bohužel doplatily mnohem více než jiné, což se pochopitelně dotkne i lidí v nich pracujících. Přicházejí o práci, výdělky, a jsou tak nuceni hledat si místo jinde. Na druhou stranu jsou segmenty, v nichž teď nová pracovní místa vznikají a zájem o nové zaměstnance neklesá.

Ilustrační snímek Foto: Profimedia.cz
Koronavirus zatočil s pracovním trhem. Kdo má problémy a kdo se bát nemusí?

Do života prakticky každého z nás zasáhlo šíření nemoci covid-19 a s ní spojená vládní opatření. Koronavirus ovlivnil i pracovní trh. Naštěstí nezaměstnanost v ČR se zatím drží na poměrně nízkých hodnotách, podle údajů Eurostatu patří dokonce mezi nejnižší v celé Evropské unii.

Nejhůře jsou na tom služby

Pandemie koronaviru se opakovaně, právě v důsledku různých vládních opatření, velmi negativně dotkla oblastí spojených s cestovním ruchem, ale také s gastronomickými službami a službami obecně. Lidé z těchto oborů tak již poněkolikáté přicházejí o možnost výdělku, jejich zaměstnání tak pro ně přestává být perspektivní. Řada z nich si proto hledá práci v jiných oborech.

„Klesá také zájem o zaměstnance, kteří zastávají back-officové pozice, protože chod kanceláří v době, kdy většina zaměstnanců pracuje z domova, nevyžaduje tolik pracovníků. Současná situace ale vede i k určitým paradoxům – na přelomu léta a podzimu to byl například výrazný nedostatek kuchařů a číšníků, kteří v obavách o budoucnost hledali práci v jiných oborech,“ doplnil Michal Novák z pracovního portálu Profesia CZ.

Podle dat portálu byl největší propad v nabídkách práce zaznamenán u pozic v cestovním ruchu, gastronomických a hotelových službách, kde se od září pohybovaly propady oproti roku 2019 mezi 79 a 87 procenty, ve službách mezi 66 a 82 procenty.

Odborníci odhadují, že vysoká konkurence bude panovat i v kreativních oborech. Kromě těch uměleckých například v profesích, jako je fotograf, grafik, PR pracovník nebo novinář.

Také investiční analytiky, bankovní úředníky či makléře, stejně tak přepážkové pracovníky v bankovnictví a pojišťovnictví bude čekat propouštění. I v případě nabídek volných pozic v bankovnictví, pojišťovnictví a zákaznické podpoře portál Profesia zaznamenal významný pokles jejich počtu.

Vzhledem k narůstající automatizaci se také předpokládá nižší poptávka po pokladních, recepčních a vrátných, i když na místa pokladních momentálně nábor nepolevuje.

„Útlumu se mohou obávat i některé výrobní obory, zejména vyvstávají otazníky kolem budoucnosti automobilového průmyslu, a to z důvodu autonomního řízení či kvůli přechodu na elektrické pohonné jednotky. Tato transformace má následně dopad na sekundární obory, jako jsou například řidiči autobusů, taxi a ostatních dopravních prostředků,“ doplnil Karel Kotoun ze společnosti Accenture.

Kdo se o svou budoucnost bát nemusí?

O práci se však nemusejí bát lidé pracující ve zdravotnictví, ve školství a v některých sektorech maloobchodu. Lékař, zdravotní sestřička nebo třeba porodní asistentka – to jsou profese, po kterých i v následujících letech poroste poptávka.

Za obory budoucnosti je možné podle odborníků na pracovní trh považovat také IT a profese, které jsou spojené s digitálními technologiemi, což ostatně potvrzují i někteří zaměstnavatelé.

Zájem bude dále i o řemeslníky – elektrikáře, opraváře a různé stavební profese od zedníků přes pokrývače, obkladače až po malíře. O budoucnost se nemusejí bát ani pedagogové nebo lidé pracující v sociálních službách.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků