Hlavní obsah

Kdy a jak může zaměstnavatel nařídit dovolenou

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

5. 6. 2020, 5:49

V důsledku úbytku zakázek nemají v současnosti některé firmy pro své zaměstnance práci. V rámci opatření kvůli koronaviru pracovala doposud řada z nich v režimu práce z domova či ošetřovného a pro čerpání dovolené nebyly podmínky. Ač nyní dochází k postupnému obnovování činnosti, na řadu firem nadále dopadá propad poptávky. Některé společnosti to řeší tím, že nařizují svým zaměstnancům čerpání dovolené.

Článek

„Zaměstnanci by si volno na zotavenou stejně museli někdy v průběhu roku vybrat a z pohledu zaměstnavatele dává smysl směrovat dovolenou na dobu, kdy není schopen zaměstnancům přidělovat práci. Tímto způsobem sice přímo neušetří finanční prostředky, ale může optimalizovat využití pracovní kapacity zaměstnanců,“ uvedl advokát David Šupej z advokátní kanceláře Sedláková legal.

Zaměstnavatelé podle něj zpravidla upřednostní, aby jim zaměstnanec chyběl spíše v „hluchém“ období než v čase největšího náporu zakázek, kdy by jeho nepřítomnost musel vykrývat například brigádník.

Proplacení dovolené

Na nařízení dovolené má zaměstnavatel plné právo, měl by to ale zaměstnanci oznámit písemně a alespoň 14 dnů předem, pokud se společně nedohodnou jinak.

Dalším důvodem povinné dovolené může být podle Šupeje minimalizace nákladů při ukončení pracovního poměru zaměstnance. Je v zásadě na zaměstnavateli, zda nechá zaměstnance dovolenou vyčerpat, nebo zda mu nevyčerpanou dovolenou po skončení pracovního poměru proplatí.

Vyčerpá-li zaměstnanec dovolenou, zaměstnavatel mu za ni musí poskytnout náhradu.

Dovolená se bude počítat z odpracovaných hodin, ne dnů, schválili poslanci

Domácí

Po dobu čerpání dovolené zaměstnanec samozřejmě nepracuje. V tomto případě po skončení pracovního poměru dovolená nepředstavuje pro zaměstnavatele žádný další náklad.

Pokud zaměstnanec dovolenou nevyčerpá, zaměstnavatel mu ji musí po skončení pracovního poměru proplatit. „Tady se sice jedná o náklad navíc, nicméně zaměstnavatel může profitovat z práce zaměstnance až do skončení pracovního poměru. Záleží tedy na zaměstnavateli, pro kterou variantu se rozhodne,“ doplnil Šupej.