Článek
Kromě toho, kolik si na brigádě vyděláte, měli byste se zajímat i o další věci, abyste neprodělali na daních.
1. Jakou smlouvu uzavřít při sjednání brigády?
„Při krátkodobé brigádě s měsíční mzdou do 10 tisíc korun je nejvýhodnější uzavřít dohodu o provedení práce (DPP). Je omezena 300 hodinami za kalendářní rok u jednoho zaměstnavatele. Pro zaměstnance i zaměstnavatele je tato dohoda výhodná, pokud je měsíční odměna do 10 tisíc korun. V tomto případě není povinnost odvádět sociální ani zdravotní pojištění,” uvedla Blanka Štarmanová, daňová poradkyně společnosti TaxVision a portálu eDane.cz
Méně výhodné jsou podle ní ale dohody o pracovní činnosti (DPČ). Ty sice nejsou omezeny počtem hodin, ale odvádí se z nich sociální a zdravotní pojištění. Výjimkou je pouze situace, kdy by se jednalo o tzv. zaměstnání malého rozsahu, tedy příjem do 2500 korun měsíčně. „V takovém případě se sociální ani zdravotní pojištění z DPČ neodvádí,” doplnila.
2. Od jaké výše výdělku musí studenti platit pojistné?
„Pokud je sjednána DPP a měsíční příjem nepřesáhne 10 tisíc korun, pak se neodvádí pojištění, a to ani zdravotní, ani sociální. Pokud je sjednaná DPČ, odvádí se pojistné v případě měsíčního výdělku nad 2500 korun,“ upřesnila Štarmanová.
3. Vyplatí se studentům podat daňové přiznání?
„Daňové přiznání jsou povinni podat studenti, kteří pracovali současně pro více zaměstnavatelů a to nezávisle na výši výdělku. Ostatní studenti, kterým se brigády nepřekrývaly, tuto povinnost nemají,” odpověděla Štarmanová.
Poradkyně upozornila na to, že v případě, že jim z výdělku byla stržena nějaká daň, se však podání přiznání zcela jistě vyplatí, protože daň jim bude na základě podaného daňového přiznání vrácena.
„Většině vyjde přeplatek na dani, který získají od finančního úřadu zpět. Zaměstnavatel totiž může uplatnit pouze měsíční slevu na poplatníka 2070 korun a na studenta 335 korun, tedy dvanáctinu roční částky. U obou slev však platí nárok na jejich plnou výši, tedy 24 840 korun a 4020 korun. V daňovém přiznání podaném po konci roku tak mohou studenti, kteří pracovali méně než 12 měsíců, zažádat o vratku daně,“ dodala.
4. Studium a živnostenský list – od kdy se platí zálohy na zdravotní a sociální pojištění?
„Pokud si ke studiu člověk přivydělává jako OSVČ, živnostenský úřad tuto skutečnost oznámí na zdravotní a sociální pojišťovně i na příslušný finanční úřad. Podnikání při studiu je vedlejší činností, plátcem pojistného je stát a během prvního roku činnosti není nutné platit zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Po skončení kalendářního roku OSVČ podá daňové přiznání a přehledy na sociální a zdravotní pojištění a v dalších letech pak platí zálohy na pojištění podle dosaženého výdělku,“ shrnula Štarmanová.
5. Kolik si může nezaměstnaný vydělat na brigádě, aby nebyl vyřazen z evidence úřadu práce?
„Uchazeči o zaměstnání evidovaní na úřadu práce si mohou přivydělat až do výše poloviny minimální mzdy. Neporuší tím podmínky pro evidenci na úřadu práce,” uvedla Štarmanová.
Přivýdělek je možný jak na základě dohody o provedení práce, tak jiné smlouvy – pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti. Limitující je pouze výše výdělku. V současné době činí minimální mzda 9900 korun, přivýdělek je tedy možný až do výše 4950 korun.
6. Důchodci a brigády – kdy se příjem daní?
„Důchodci nemají žádné zvláštní postavení, pokud se týká zdanění jejich výdělků. Jejich činnost se z hlediska sociálního a zdravotního pojištění považuje za vedlejší činnost. Pokud bude práce vykonávána na základě živnostenského listu, podléhá tento příjem zdanění i odvodu sociálního a zdravotního pojištění,” upozornila Štarmanová.
„ Jen v případě, že důchodce vykoná příležitostnou činnost, například jednorázovou výpomoc v sousedství, pak je příjem osvobozen od daně z příjmů, jestliže nepřesáhne hranici 30 tisíc korun za rok. Z takového příjmu se neodvádí ani sociální a zdravotní pojištění. Důchodce může také uzavřít DPP, ze které při splnění podmínek neplatí sociální ani zdravotní pojištění,“ dodala.