Článek
„Už před nástupem do první třídy by si dítě mělo uvědomovat, že rodiče vydělávají jen určité množství peněz, ze kterého platí bydlení, jídlo i hračky. Když chcete dítěti ukázat fungování peněz, jde to nejsnadněji právě na příkladu vlastní rodiny,” uvedla Veronika Kalátová z mBank, podle níž je dobré s finančním vzděláváním začít u dětí už v raném dětství a nepolevit ani v pubertě.
Základy finanční gramotnosti by se děti měly naučit i ve škole. Učitelům v tom pomáhá řada neziskových iniciativ, mezi jinými web Finanční vzdělávání a projekt Bankéři do škol České bankovní asociace. V jeho rámci ve třídách vystupují vysocí manažeři z finančního sektoru a vysvětlují dětem kupříkladu bezpečné nakládání s penězi na internetu.
První účet v deseti letech
Kolem desátého roku je podle odborníků dítě zralé na to pochopit i bezhotovostní formu peněz, tedy co je bankovní účet, debetní či kreditní karta a k čemu slouží internetové bankovnictví. A právě v tomto věku je vhodné založit dítěti i první dětský účet. Některé banky ho umožňují otevřít už při narození dítěte, smysl to však dává, až když je dítě zhruba ve třetí třídě.
„Na dětské konto má mladý klient jen pasivní přístup. Může nahlédnut na účet a přesouvat peníze mezi vlastními účty, plnohodnotně s kontem disponují pouze rodiče,” doplnila Kalátová.
K účtu můžete dítěti pořídit i debetní kartu a limity pak nastavit podle jeho finanční zralosti a výše kapesného.
Naučte děti spořit
Hned, jak dítě začne chápat hodnotu peněz, tedy v šestém nebo sedmém roku věku, by se mělo začít učit spořit. Ať už tzv. do prasátka, nebo třeba na spořicí účet, který je možné zřídit zdarma k běžnému účtu dítěte.
Čím je dítě starší, tím důležitější je vést ho k uváženému nakládání s penězi. S nástupem puberty se dítě totiž stále více soustředí na vlastní potřeby, jejichž finanční náročnost stoupá.
Jeho touhu po novém telefonu nebo skateboardu proto lze využít jako motivaci ke spoření a přivydělávání si na brigádách. Náctileté by rodiče také měli seznámit s problematikou půjček, zejména s důsledky neuváženého zadlužování.
Výše kapesného by se měla odvíjet od potřeb
„Nástup do první třídy se také navíc nabízí jako ideální příležitost k zavedení kapesného. Dítě už ovládá počty nebo se to rychle naučí, takže bude rádo počítat svoje peníze a poznávat tak hodnotu jednotlivých mincí a bankovek. U starších dětí pak lze přechod do vyššího ročníku využít k přizpůsobení výše kapesného,“ uvedla Kalátová.
Výše kapesného by se měla odvíjet od potřeb dítěte, stačí se tedy zamyslet nad tím, co si tak za svoje peníze bude kupovat. Malé dítě hlavně sladkosti, starší však bude chtít i chodit do kina nebo na koupaliště.
Někteří rodiče mají promyšlené systémy odměn za známky nebo za pomáhání v domácnosti. Děti tím však učí, že vše lze přepočítat na peníze, a ony pak rády oplácí stejnou mincí, tedy že chtějí od rodičů za každou vstřícnost zaplatit. Nejrozumnějším postupem je pak podle odborníků část kapesného vyplácet pevně a jako motivaci za zvýšené úsilí ve škole nebo jako odměnu za nadstandardní práci v domácnosti něco přihodit.
Od 10. až 12. roku je vhodné zapojit dítě do rodinného rozpočtu a předat mu zodpovědnost za své výdaje
„Někteří rodiče chtějí co nejdetailněji určovat, za co jejich potomek kapesné utrácí. Tím ovšem dítěti znemožňují učit se zodpovědnému nakládání s penězi. Účinnější může být jemná kontrola, třeba se při předávání peněz nenápadně zeptat, co si dítě koupilo za minulé kapesné. Zvlášť pokud má dítě velkou volnost ve využití svých peněz, je důležitá důslednost,” doporučila Kalátová.
„Rodiče by neměli nijak zasahovat do toho, co si dítě za kapesné smí koupit nebo ne. Součástí výchovy by ale měly být diskuse i o tom, na co si děti šetří, za co chtějí utrácet,“ doplnila Stáňa Křížová, lektorka finanční gramotnosti.
Pokud potomek kapesné utratí dřív, tak má smůlu, do kina s kamarády půjde až příště. Od 10. až 12. roku je vhodné zapojit dítě do rodinného rozpočtu a předat mu zodpovědnost za své výdaje, tedy nechat je platit si mobil, sport nebo kroužky. „Dítě se tak nejen učí samostatnosti, ale získá důležitou roli v rodině a tím i sebevědomí. Ze strany rodičů je to navíc určité gesto důvěry, které dítě oplatí tím, že se bude se svou částí rodinného rozpočtu snažit hospodařit uváženě,” dodala Kalátová.