Hlavní obsah
Češi mají nejčastěji naspořeno 15 tisíc korun. Foto: Profimedia.cz

Češi myslí na horší časy, na penzi spoří víc než lidé z okolních států

Více než dvě pětiny Čechů si spoří na důchod. Krok s námi drží ještě Slováci, ovšem v ostatních státech bývalého východního bloku to už žádná sláva není. Například jen sedm procent Maďarů si odkládá nějaké peníze na dobu, až přestanou pracovat.

Češi mají nejčastěji naspořeno 15 tisíc korun. Foto: Profimedia.cz
Češi myslí na horší časy, na penzi spoří víc než lidé z okolních států

Vyplývá to z výsledků průzkumu mezi zákazníky skupiny International Personal Finance (IPF), mateřské společnosti Provident Financial. Během průzkumu bylo v České republice, na Slovensku, v Maďarsku, Polsku a Rumunsku dotázáno téměř 11 tisíc lidí.

Češi myslí na zadní kolečka

"V porovnání s našimi východními sousedy si Češi spoří na důchod mnohem více. Přestože mezi respondenty našeho průzkumu byli hlavně lidé z nižších příjmových skupin, 42 procent z nich v ČR uvedlo, že si šetří na penzi. Využívají přitom jak spořící účty v bankách, tak i stavební spoření a penzijní připojištění a v malé míře i investiční produkty,“ uvedl Ondřej Holoubek, tiskový mluvčí českého Providentu.

Zodpovědnější než Češi jsou ještě Slováci. Celkem 44 procent dotázaných se nějakým způsobem na důchod zabezpečuje. Obě země tak z pohledu soukromého důchodového spoření zaujaly přední příčky.

To v Rumunsku si na penzi spoří sotva pětina lidí, v Polsku zhruba 11 procent dotázaných a v Maďarsku je to jen každý čtrnáctý člověk (sedm procent). Situace v Maďarsku je ovlivněna hlavně špatnou ekonomickou situací země a nepodařenou penzijní reformou, na jejímž konci vláda de facto znárodnila vklady obyvatel v penzijních fondech.

Nejvyužívanější bankovní produkt: běžný účet

Naprostá většina lidí (67 procent) ze všech zemí, které se půlročního šetření zúčastnily, má zřízený bankovní účet. V České republice ho vlastní tři čtvrtiny dotázaných. Lidé myslí i na zabezpečení svého majetku. Pojištěnou domácnost mají v průměru dvě pětiny domácností, v Česku je to zhruba třetina.

Ovšem jen deset procent zákazníků IPF má sjednáno spořicí účet, v České republice je to 13 procent.

Obava z nedostatku peněz na běžné životní náklady trápí respondenty ze všech zemí. I přesto nemá naprostá většina z nich zabezpečení pro případ náhlé ztráty příjmů. Nějakou formu nemocenského či úrazového pojištění nebo pojištění nezaměstnanosti má pouhých 15 procent z 11 tisíc dotázaných lidí.

Nejhůře jsou na tom Maďaři i v případě pojištění ztráty příjmů z důvodu nemoci, úrazu či ztráty zaměstnání, které zde má pouhých 11 % lidí. Na možné horší časy naopak nejvíc myslí Slováci, kde se pro takové případy pojistilo 31 % respondentů průzkumu. V Česku má toto pojištění sjednáno 21 procent lidí.

Dvě pětiny Čechů nemají žádné úspory

Vedle penzijního spoření mají Češi našetřenu i nějakou hotovost. Dosažené částky však nejsou nijak vysoké, dvě pětiny lidí v současnosti disponují maximálně 15 tisíci korunami. Dalších pět procent lidí si naspořilo 30 tisíc korun a jenom čtyřem procentům lidí se podařilo našetřit více.

Celkem 43 procent dotázaných nešetří vůbec. Z našich sousedů jsme na tom ovšem nejlépe. Na Slovensku nemá vůbec žádné úspory 48 procent lidí, v Polsku 50 procent, v Rumunsku 65 procent a v Maďarsku 76 procent lidí.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků