Ukázal to mezinárodní průzkum Erste Group, České spořitelny a společnosti IMAS International, který k problematice GDPR proběhl v Česku a dalších šesti zemích v regionu (Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Chorvatsko, Srbsko).

Dva ze tří Čechů v průzkumu přiznali, že problematika ochrany a bezpečnosti osobních dat se jich dotýká, přičemž každého devátého se dotýká velmi, více než poloviny (54 procent) se dotýká alespoň nějakým způsobem.

V regionálním porovnání vnímají Češi bezpečnost osobních dat vůbec nejméně urgentně – oproti devítině Čechů je toto téma urgentní pro třetinu Slováků či Rakušanů.

Smlouvy podrobně čte jen třetina Čechů

Benevolentní přístup českých klientů se projevuje i v malé opatrnosti při podpisu různých smluv a čtení smluvních podmínek vytištěných v malém „kolibřím“ písmu. Takové pasáže důsledně čte pouze třetina Čechů, méně obezřetní jsou jen Chorvati (31 procent) a Slováci (33 procent).

Čtení „kolibříků“ ale zcela ignoruje jen 11 procent lidí, což je v regionu spolu s Maďary nejméně.

Ani se čtením rozličných obchodních podmínek si hlavu příliš „nelámeme“. Pozornost jim věnují jen tři z deseti oslovených, méně se jim věnují již jen Chorvati - pouhá pětina z nich.

Soukromí si Češi chrání nejvíce

Soukromí si Češi střeží v porovnání s ostatními pozorovanými zeměmi vůbec nejvíce. Podle průzkumu je skupina skeptiků odmítajících sdílet osobní data mezi Čechy zdaleka nejpočetnější. Zatímco v Česku se takto negativně ke sdílení svých dat staví 29 procent Čechů, na Slovensku je tato skupina poloviční.

Jaká je ochota lidí sdílet osobní data
 ZeměSkeptici
(vyhýbají se
sdílení osobních dat)
Opatrní
(osobní data sdílejí
jen s vybranými firmami)
Optimisté
(důvěřují ve
sdílení dat)
Česko
29 %
57 %
14 %
Chorvatsko
15 %
50 %
34 %
Maďarsko
12 %
52 %
36 %
Rakousko18 %
58 %
24 %
Rumunsko
22 %
62 %
16 %
Slovensko
14 %
69 %
16 %
Srbsko13 %
47 %
40 %
Zdroj: Průzkum Erste Group, České spořitelny a společnosti IMAS International

Při kontaktu s firmami lidé s nejmenší ochotou sdílejí číslo bankovní karty nebo svého účtu.

Češi jsou mezi pozorovanými národy specifičtí v tom, že nejméně rádi uvádějí datum svého narození. Sdílet ho jsou ochotny dvě třetiny Čechů, zatímco v ostatních zemích s tím nemají problém více než čtyři pětiny populace.

Sdílní nejsou Češi ani v informacích o svých dětech. S dotazem na počet dětí nemá problém pouze 63 procent Čechů. S tím kontrastuje situace nejen v Srbsku (90 procent lidí), ale také na Slovensku, kde je informace o počtu dětí ochotno sdílet osm z deseti respondentů.

Bankám věří, ale všechno jim nesdělí

Když už osobní data s firmami sdílí, s nejmenšími obavami je Češi svěří bankám (76 procent) a pojišťovnám (70 procent). Naopak v bezpečnost sdílení osobních dat na sociálních sítích věří pouze třetina Čechů.

Více než polovina Čechů je ochotna sdílet svá data s telekomunikačními operátory, kamennými obchody či on-line cestovatelskými portály. E-shopům věří 45 procent lidí.

Ovšem ani bankám nejsou Češi ochotni svěřovat veškeré informace. Výhrady nemají jen ke sdělení osobních údajů, včetně věku či dosaženého vzdělání.

V porovnání s ostatními zeměmi ale nejsou ochotni příliš hovořit o majetku. Pouze dvě pětiny Čechů nemá problém uvést informace o vlastnictví auta (zatímco v Srbsku se vlastnictvím auta pochlubí 82 procent a v Rumunsku 79 procent lidí). Sdílet informace o vlastnictví domu či bytu je ochotno 45 procent Čechů (81 procent Srbů i Rumunů).