„Nezájem nezanedbatelné části veřejnosti o bezpečnost v on-line prostředí je varovný. Zejména s ohledem na energii, čas i prostředky, které byly v posledních letech této problematice věnovány,“ upozornil Pavel Štěpánek, ředitel ČBA.

Bankovní asociace měří od roku 2013 tzv. Index bezpečnosti. Ten se již šest let drží na prakticky stejné hladině kolem 60 procent, letos dosáhl hodnoty 61 procent.

Češi mění jen automaticky generovaná hesla

V určitých oblastech se Češi na internetu chovají obezřetně a bezpečně – například přílohy v e-mailech od neznámých lidí neotvírají, pravidelně kontrolují bankovní výpisy, do internetového bankovnictví přistupují stále více jen ze svého počítače.

Na druhou stranu mají velké rezervy. Nejčastější chybou je stále nedostatečné zabezpečení účtů, ať již na sociálních sítích, v e-shopech, či třeba k e-mailu. Více než polovina lidí totiž mění svá hesla méně než jednou za rok, popřípadě je nemění vůbec.

Ideální je, jak odborníci na kybernetickou bezpečnost doporučují, měnit hesla každého čtvrt roku. Jejich rad se však drží jen každý zhruba sedmý člověk. Ještě častěji si pak hesla mění jen sedm lidí ze sta.

Jak často si Češi mění hesla

FOTO: David Ryneš, Novinky

Pozitivním zjištěním je, že 86 procent Čechů si mění základní či automaticky generovaná hesla různých aplikací. Výjimku tvoří senioři a lidé se základním vzděláním.

Bohužel jiná situace, jak ukázal průzkum, panuje u PIN kódů u platebních karet. Původní PIN si totiž změní jen pětina majitelů karet.

„V případě PIN je situace trochu jiná, kódy generované bankou jsou často bezpečnější než ty, které sami zadáme. Nemají totiž žádnou návaznost na data a čísla v našich životech a nejsou tedy snadno odhalitelné. I tyto kombinace je ale třeba čas od času změnit, na což úplně zapomínáme,“ doplnil Tomáš Hládek, odborník na kybernetickou bezpečnost ČBA. Frekvence změny těchto hesel dosahuje v rámci Indexu bezpečnosti nejhorších výsledků.

Chytrý telefon lidé zapomínají chránit

Čím dál častěji lidé do on-line světa přistupují přes své chytré telefony. Pobývají na sociálních sítích, sledují dění doma i ve světě, ale i spravují své finanční záležitosti.

Přitom zabezpečení chytrého telefonu skončilo mezi třemi nejhoršími faktory zkoumanými v rámci Indexu bezpečnosti. „Přestože ochrana mobilních telefonů je stále velmi špatná, je nutné říci, že oproti loňskému roku jsme na tom přece jen o něco lépe a nějakým způsobem zabezpečený ho má 47 procent lidí,“ doplnil Hládek.

Každý desátý zažil útok hackerů

Zkušenost s hackerským útokem má 10 procent populace. Nejčastějším cílem jsou e-maily (v 58 procentech) a Facebook (38 procent).

Češi si na jednu stranu chrání přihlašovací údaje ke svým bankovním účtům, v žádném případě by je nesdělilo devět z deseti dotázaných. Stejně tak by nikomu neřeklo výši úspor 69 procent lidí, výši platu pak 41 procent.

Ovšem své osobní údaje, jako je jméno, adresa, e-mail či telefonní číslo, za citlivé údaje nepovažuje naprostá většina populace.