„Příjmovou chudobou byl vloni ohrožen zhruba každý jedenáctý obyvatel. Jde o lidi žijící v domácnostech, jejichž příjmy nedosáhly stanovené hranice. Ta se liší podle složení domácnosti. Např. pro domácnost jednotlivce činí 11 195 korun za měsíc. V případě rodičů se dvěma menšími dětmi se rovná 23 509 korunám,“ upřesnila Michaela Jirková z odboru šetření v domácnostech ČSÚ.

Měsíční hranice ohrožení příjmovou chudobou podle složení domácnosti
Jednotlivec
11 195 Kč
Dvě dospělé osoby
16 792 Kč
Rodič s dítětem do 13 let
14 553 Kč
Rodič se dvěma dětmi staršími 13 let
22 389 Kč
Rodiče s dítětem do 13 let
20 150 Kč
Rodiče se dvěma dětmi do 13 let
23 509 Kč
Rodiče se třemi dětmi – jedním do 13 let,
dvěma staršími 13 let
31 345 Kč
Zdroj : ČSÚ

Čtvrtina domácností s příjmy nevychází

Tři čtvrtiny českých domácností se svými příjmy vycházejí, každá devátá dokonce velmi snadno. Pro každou čtvrtou je to však velmi obtížné.

Největší problém vyjít s příjmy mají především osamělí rodiče s dětmi, kdy 46 procent z nich s nimi vyjde s velkými obtížemi. Podobně jsou na tom i lidé starší 65 let, kdy s příjmy obtížně vychází 30 procent z nich.

I přesto, že se v posledních letech českým domácnostem celkem daří, dokážou dávat i nějaké peníze stranou, stále ještě 28 procent lidí si vloni nemohlo dovolit zaplatit neočekávaný výdaj přesahující 10 tisíc korun. Čtvrtina osob pak navíc žila v domácnostech, pro něž je nedosažitelná týdenní dovolená. Sedm procent lidí si nemohlo dovolit pořídit automobil, stejný počet lidí pak nemá dostatek financí na to, aby mohli jíst maso obden. Pozitivní zprávou však je, že počet těchto domácností v posledních letech výrazně ubývá.

Ve srovnání s Evropou se nám daří

Při porovnání s ostatními evropskými státy jsou na tom české domácnosti dobře.

„Vloni se snížil i souhrnný evropský indikátor ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením. Klesl na 12,2 procenta. Česká republika v tomto ohledu dlouhodobě zaujímá jednu z předních pozic v žebříčku evropských zemí. Dá se říct, že patříme ke státům s nejnižším podílem osob ohrožených příjmovou chudobou či sociálním vyloučením,“ konstatoval předseda ČSÚ Marek Rojíček.

Nízký podíl ohrožených osob je i na Islandu, v Norsku, Finsku a v Nizozemsku. Naopak vysoký je například v Makedonii, Srbsku, Rumunsku, Řecku či v Bulharsku.

Dvě třetiny domácností spoří

Ze zjišťování ČSÚ o životních podmínkách českých domácností také vyplynulo, že dvě třetiny domácností mají nějaké úspory.

Častěji jsou schopny je vytvářet domácnosti s vyššími příjmy (79 procent) oproti necelé polovině domácností s nízkými příjmy.

Dávat peníze stranou se také daří spíše dvojicím bez dětí (68 procent). Pravidelně spoří i bezmála dvě třetiny seniorů, kteří žijí sami.

Každá pátá domácnost má úvěr na bydlení

Úvěry na bydlení je zatížena pětina českých domácností (21 procent). Nejčastěji splácejí hypotéku či úvěr od stavební spořitelny dvojice s dětmi – více než dvě pětiny (45 procent) z nich.

Úvěr na bydlení mají sjednaný téměř tři z deseti domácností s vyššími příjmy (28 procent), nevyhýbají se jim ani domácnosti s nízkými příjmy (27 procent).

Zásahem do rozpočtu jsou hlavně výdaje za léky

Výdaje za zdravotní péči u praktického nebo specializovaného lékaře či hospitalizace v nemocnici nepředstavují pro většinu domácností žádnou zásadní zátěž.

„Pro 12 procent domácností je ale velkou zátěží úhrada předepsaných léků a pro 10 procent platba za volně prodejná léčiva. Devět procent domácností má problémy i s výdaji na péči u zubaře,“ doplnila Simona Měřinská z odboru šetření v domácnostech ČSÚ.