„Role mincí a bankovek je hluboce zakořeněna v lidské psychice. Děti si s mincemi osvojují základní matematické úkoly, učí se pomocí mincí odhadovat i cenu zboží. Varianta jejich úplného vymizení, kdy bude naše platba záviset na tom, jestli mám nabitý chytrý telefon, nebo si pamatuji PIN, je ještě hodně daleko,“ odhaduje Aleš Brix z České mincovny.

Nebudeme muset nosit peněženky, ale pouze platební kartu, mobil, náramek nebo hodinky, které při placení přiložíme k terminálu, říkají zastánci bezhotovostní společnosti.

Odpůrci namítají: Jak budeme dávat spropitné v restauracích a barech, co budou dělat pouliční umělci, kteří vybírají peníze do klobouku, jak budeme platit čerstvé potraviny na trzích, v jaké formě budeme dětem dávat kapesné a těm nejmenším přidávat mince do prasátka?

„Mince se dnes nepoužívají jenom jako oběživo. Můžete si koupit i pamětní mince, kde se spojuje hodnota kovu s uměleckým zpracováním. Koupí zlatých mincí pak můžete spořit či investovat,“ vysvětluje Brix.

V každé zemi jsou zvyky platit v hotovosti nebo bezhotovostně na velmi odlišné úrovni. Poprvé v roce 2016 ale celosvětově byl poměr plateb kartami vyšší než poměr plateb v hotovosti.

Nejdále jsou Švédové

Ve státech jako Nizozemsko, Francie, Singapur, KanadaŠvédsko je bezhotovostní styk bankami velmi podporován. Například nejblíže k bezhotovostní společnosti má Švédsko.

Už jenom dvě procenta z celkové hodnoty všech plateb v této zemi probíhají v hotovosti a do roku 2020 se předpokládá redukce až na 0,5 procenta. Většina obchodníků, veřejná hromadná doprava, a dokonce i kostely preferují on-line platby anebo platby přes mobilní aplikace. Ve Švédsku je také problém najít bankomat, protože některé banky je zde vůbec neprovozují.

Další zemí, i když ještě nemá tak vysoký podíl bezhotovostních plateb, je Čína. Do roku 2020 se očekává jejich prudký růst. Potvrzuje to nákupní chování Číňanů, které jasně směřuje od hotovosti k bezhotovostním platbám, a to hlavně pomocí mobilních telefonů. Číňané se také nebojí experimentovat.

Němci platí raději hotově

Příkladem země, kde jsou oběžné mince a bankovky stále v oblibě, je Německo. Asi polovina transakcí tam probíhá v hotovosti a země se tím ze skupiny vyspělých ekonomik vymyká.

Je to mimo jiné tím, že má odlišnou sociodemografickou strukturu, převažuje velké množství starší generace, která si drží staré zvyky. Němci také rádi platí hotově proto, že je to pro ně osobnější a stále to považují za rychlejší proces. Také si myslí, že se děti lépe naučí znát hodnotu peněz při používání hotovosti. Menší obchodníci nejsou vybaveni na platbu kartou, takže hodně Němců nosí pro jistotu hotovost.

Ve Velké Británii se obliba plateb v hotovosti vrací, což je přičítáno nejistotě z brexitu, ale také možnému nárůstu kriminality. Podle listu The Guardian má každý dospělý Brit průměrně v peněžence 77 liber (zhruba 2200 Kč).

I v České republice je hotovost pro lidi stále velmi důležitá, uvádí se, že až 26 procent celkového HDP v ČR je uskutečněno platbami v hotovosti,
i když výběr z bankomatů za posledních 10 let vzrostl o 30 procent a rostou i transakce kartami. Podle průzkumů společnosti Mastercard až 88 procent Čechů platí bezhotovostně i malé nákupy, 18 procent lidí pak kartu buď nemá, nebo s ní platí pouze větší nákupy.