„Vystřízlivění bývá někdy tvrdé,“ řekl Právu finanční poradce František Macháček. Proto se vyplatí zjistit si u sociální správy nebo na důchodové kalkulačce před odchodem do penze, jak se věci mají, následně si sečíst nutné výdaje a obě položky porovnat.

„Zpravidla to znamená jediné. Začít na penzi včas šetřit, nejlépe hned od první výplaty,“ doporučuje Macháček, i když připouští, že řada lidí nemá z čeho.

Každý třetí Čech středního věku nemá ani jasnou představu, jak se na stáří finančně zajistit. Více než pětina z nich (22 procent) se na penzi dokonce nepřipravuje vůbec.

Péče je drahá

Podle průzkumu NN Penzijní společnosti dvě třetiny zástupců mladé i předdůchodové generace tvrdí, že při spoření na penzi nejvíce spoléhají na penzijní produkty s podporou státu. Dnes je průměrná úložka jen něco málo přes 600 korun měsíčně a průměrný věk účastníka penzijního spoření 47,5 roku.

„Průměrný Čech si tak při očekávaném odchodu do důchodu v 65 letech naspoří v penzijním fondu necelých 230 tisíc korun,“ sdělila Právu Kateřina Štěrbová, členka představenstva NN Penzijní společnosti.

Průzkum zároveň ukázal, že mladí i staří Češi počítají s tím, že si důchod budou moci užívat v průměru do 80 let. „Málokdo si včas spočítá, že pokud chce jít do důchodu v 65 letech a mít měsíčně nad rámec státního důchodu ještě dalších osm tisíc korun, pak bude na penzi potřebovat úspory ve výši téměř 1,5 miliónu korun,“ řekla Štěrbová.

Jak na penzi snů

Devadesátiletá Zdena žije v zařízení poskytujícím celodenní péči, pobyt stojí měsíčně 28 tisíc.

„Musí se na to složit moje děti. Je to nutnost. Potřebuji už celodenní pomoc a asistenci, přenos z lůžka na kolečkové křeslo, což by ani fyzicky již nezvládaly, je jim hodně přes šedesát,“ řekla Právu Zdena.

Dodala, že její děti musí současně dál chodit do zaměstnání, protože vedle ní mají na starosti ještě své vlastní rodiny a děti, a také musí mít úspory na dobu, až oni budou starší a možná nemohoucí. Na to, že jim budou platit pobyt jejich děti, nemohou spoléhat, jelikož budou ještě dlouho splácet své hypotéky na vlastní bydlení.

Češi stále dostatečně nemyslí na finanční přípravy na stáří a v rámci spoření na penzi nevyužívají ani všechny příspěvky, které jim nabízí stát nebo zaměstnavatel. Tím se výrazně liší od Západoevropanů, kteří berou přípravu na stáří v aktivním věku za běžnou součást života.

„Například příjem průměrného nizozemského důchodce tvoří starobní důchod ani ne z jedné třetiny,“ uvedla Štěrbová.

„Naprostou většinu si lidé naspoří sami s přispěním zaměstnavatele. Kdo nechce být v důchodu překvapený, měl by si dopředu udělat představu, jak dlouho očekává, že v důchodu bude, a kolik peněz bude chtít mít měsíčně, aby si penzi užil,“ dodala.