Studenti a penzisté si obvykle pouze přivydělávají. Při nižších příjmech jim tak nemusí díky uplatnění daňových slev vzniknout žádná daňová povinnost.

I když je výsledná daň nulová, mohou být povinni podat daňové přiznání v řádném termínu na finanční úřad. Podle § 38 g zákona o dani z příjmů je totiž povinen podat daňové přiznání každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmu fyzických osob, přesáhly 15 tisíc korun.

Při nižších příjmech jim tak nemusí díky uplatnění daňových slev vzniknout žádná daňová povinnost

Daňové přiznání přitom nemusí podat zaměstnanci, za které může provést roční zúčtování daně jejich zaměstnavatel. „Roční zúčtování daně může zaměstnavatel provést za zaměstnance majícího příjmy ze závislé činnosti od jednoho nebo více zaměstnavatelů postupně, přičemž u všech zaměstnavatelů bylo podepsáno prohlášení k dani a zaměstnanec nemá jiné příjmy za rok 2017 podle § 7 až § 10 vyšší než šest tisíc korun,“ dodává Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

V praxi tak mají povinnost podat přiznání za loňský rok například i studenti, kteří pracovali v některém měsíci roku 2017 současně pro dva zaměstnavatele, u kterých jim byla odvedena zálohová daň z příjmu, neboť nesplní výše uvedenou podmínku.

„Dále se dobrovolně vyplatí podat daňové přiznání studentům, kteří si přivydělávali během letních měsíců a byla jim zaměstnavatelem odvedena z dohody o provedení práce srážková daň z příjmu,“ doplňuje Ivanco.

Příklad
  • Studentka vysoké školy Šárka Tomanová si během měsíců červen, červenec a srpen přivydělávala pro dva zaměstnavatele. Pro každého na dohodu o provedení práce s měsíční odměnou 10 000 Kč. Žádné jiné zdanitelné příjmy v roce 2017 neměla. Ani u jednoho zaměstnavatele nepodepsala prohlášení k dani.
  • Formou srážkové daně jí bylo zaměstnavateli během tří letních měsíců sraženo 9000 korun (10 000 Kč x 6 x 15 %).
  • Slečna Tomanová si však podá sama daňové přiznání za rok 2017. Z důvodu uplatnění slevy na poplatníka ve výši 24 840 Kč v daňovém přiznání obdrží celou částku sražené daně z příjmu zpět.

Nárok na nezdanitelné částky a slevy na dani

Daňový základ snižují při splnění zákonných podmínek nezdanitelné části základu daně a slevy na dani. Nárok na snížení základu daně, resp. daně, přitom mají i studenti nebo penzisté. V případě uplatnění pouze základní slevy na dani na poplatníka se neplatí daň z příjmu za rok 2017 do základu daně ve výši 165 600 korun.

V případě uplatnění nezdanitelných položek (např. z titulu zaplacených úroků z úvěru na vlastní bydlení nebo zaplaceného pojistného na penzijní připojištění nebo životní pojištění) se zvyšuje základ daně, ze kterého je vypočtená daň z příjmů nulová.

„V případě uplatnění slevy na dani na poplatníka a na studenta je daň za rok 2017 nulová do ročního základu daně ve výši 192 400 korun,“ vypočítává Ivanco.

Zdanitelný důchod

Pokud mají penzisté vysoký důchod, mohou být povinni jej zdanit. Za rok 2017 jsou od daně z příjmů osvobozeny roční důchody do částky 396 tisíc korun.

Část důchodu nad 33 tisíc korun za měsíc je tedy za rok 2017 zapotřebí uvést v přiznání a zdanit. Většiny důchodců se však tato povinnost vzhledem k výši jejich penze samozřejmě netýká.

Příklad
  • Penzista Pavel Žák obdržel za rok 2017 roční důchod ve výši 150 720 Kč. Po celý rok 2017 vykonával pan Žák samostatnou výdělečnou činnost. Hrubý zisk (příjem ponížený o výdaje) za rok 2017 činí 154 500 Kč.
  • Do daňového přiznání uvede pan Žák pouze příjmy a výdaje ze samostatné výdělečné činnosti. Daň z příjmu před uplatněním daňových slev činí 23 175 Kč (154 500 Kč x 15 %).
  • I penzisté mají nárok na uplatnění daňové slevy na poplatníka ve výši 24 840 Kč stejně jako všichni ostatní daňoví poplatníci.
  • Po uplatnění daňové slevy na poplatníka je daňová povinnost nulová. Sleva na poplatníka snižuje vypočtenou daň z příjmu maximálně do nuly.