Tři čtvrtiny Čechů oslovených v reprezentativním průzkumu ČSOB považují pravidelnou změnu hesla pro vstup do internetového bankovnictví za důležitou. Podle sedmi z deseti dotázaných by se mělo měnit alespoň jednou či dvakrát ročně.

Na druhou stranu si ale tři pětiny lidí svá hesla a PINy poznamenávají na papír, který nosí nejčastěji tam, kde ho nebudou muset hledat a budou ho mít okamžitě po ruce. Přiznali se i k tomu, že ho dokonce mají přímo v peněžence spolu s platební kartou. Ve věkové kategorii 55 – 85 let si hesla zapisují dokonce čtyři pětiny dotázaných.

„Průzkum ukázal, že v mnoha případech lidé upřednostňují pohodlí na úkor svého bezpečného pohybu na internetu. Nepřijdou si totiž jako atraktivní terč pro hackera. To, že nemají na účtu milióny, ale neznamená, že jsou pro hackery nezajímaví,“ uvedl Tomáš Kořínek z ČSOB.

Stejné heslo do více aplikací

Tři pětiny lidí také často používají u různých služeb stejná nebo podobná hesla.

„Jednoduché heslo dává hackerům zbytečně velkou šanci. Přitom se stačí jednou za čas pořádně zamyslet a vytvořit si silné heslo, které hackerovi vůbec nebude stát za to, aby se ho snažil prolomit,“ doporučil Petr Vosála z ČSOB.

Každý pátý přes vyhledávač

Průzkum ukázal i na potenciálně nebezpečné chování u pětiny bankovních klientů, kteří uvedli, že do svého internetového bankovnictví vstupují přes vyhledávače (např. Seznam či Google). Zde si pak v mnoha případech spletou falešný web se skutečnou stránkou internetového bankovnictví.

Což ostatně potvrdil i experiment banky, která prostřednictvím falešných webových stránek internetového bankovnictví testovala obezřetnost klientů.

„Odkaz na falešný internetbanking jsme na měsíc vystavili na Seznam a Google. Častou chybou klientů totiž je, že na stránky banky vstupují přes vyhledávače. Jenže i tady hrozí, že padnou do pasti hackerů,“ upozornil Jan Vimr z ČSOB.

Během měsíce pak falešné stránky navštívilo celkem 61 434 lidí. Kdyby však kampaň byla skutečným hackerským útokem, přišli by důvěřiví klienti až o 20 miliónů korun. Alarmující je ale i skutečnost, že třetina lidí i přes probíhající edukaci chybu několikrát zopakovala a na falešné stránky se neustále vracela.