Doporučení vhodné investice je podle finančních expertů vždy individuální, záleží na tom, za jak dlouho a na co člověk chce peníze používat, a na jeho toleranci k riziku.

„Je nesmysl sušit veškeré úspory na spořicím účtu, ale stejně tak není dobrý nápad dělat s krátkodobými rezervami nějaké spekulativní sázky jen proto, že jsou nízké úrokové sazby,“ zdůrazňuje investiční analytik společnosti Partners Aleš Tůma.

Dluhopisy letos hrozí poklesem cen, akcie také Markéta Šichtařová

Kam ale peníze investovat? Například cena českých akcií klesla loni podle indexu PX o zhruba čtyři procenta a ani pro letošek analytici nepředpovídají pražské burze nějaké senzační výsledky.

Bitcoin je jen pro zkušené investory

Na začátku letošního roku na sebe strhla pozornost kybernetická měna bitcoin, jejíž hodnota se poprvé za tři roky vyšplhala nad hranici 1000 dolarů (zhruba 25 800 korun), přičemž už za celý loňský rok posílila o 125 procent.

Novoroční zisky ale bitcoin dlouho neudržel. Ve čtvrtek se jeho hodnota propadla o více než 20 procent a vrátila se pod hranici 1000 dolarů.

Nestálost bitcoinu se sice výrazně snížila například proti roku 2013, kdy jednodenní výkyvy dosahovaly až 40 procent, jeho kurz ale zůstává ve srovnání s oficiálními měnami velmi rozkolísaný. Loni se jeho nejvýraznější jednodenní výkyvy pohybovaly kolem deseti procent.

„Bitcoin je vysoce spekulativní. Má potenciál ke zhodnocení, ale je vhodný pro ostřílené spekulanty nebo pro někoho, kdo má hlavní část úspor uloženou stranou a jen si s menší částkou chce zkusit spekulovat. V tom případě je zajímavý,“ říká ekonomka Markéta Šichtařová.

První veřejný bankomat na bitcoiny v Česku na Arbesově náměstí v Praze.

První veřejný bankomat na bitcoiny v Česku na Arbesově náměstí v Praze.

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Dluhopisy podle ní letos hrozí poklesem cen, akcie také. „Ty bych nedoporučila. Přijde-li hospodářské ochlazení, bude mít opět stejně jako na počátku roku 2016 potenciál ke zhodnocení zlato. A hlavně bych doporučila držet úspory v českých korunách, protože konec intervencí ČNB bude znamenat výrazné posílení koruny, a tedy ztráty v případě cizoměnových účtů,“ radí Šichtařová.

„Nahrazovat spořicí účty investicemi do zlata, bitcoinu či akcií rozhodně doporučit nelze. Obecný pokles úrokových sazeb znamená pro investory zároveň to, že jim banka půjčí podstatně levněji. Pokud bude klient požadovat výnos, který mu plynul z termínovaného vkladu před deseti lety, bude nutně muset podstupovat výrazně vyšší riziko,“ konstatuje makléř Conseq Investment Management Tomáš Kálal.

Diverzifikované fondy jsou v kurzu

Obecně očekává mírné zvyšování základních úrokových sazeb, a proto podle něj v budoucnosti porostou i výnosy z bankovních účtů. „V každém případě se nevyplatí fixovat si dnešní nízké sazby na příliš dlouhou dobu ani kupovat dlouhodobé státní dluhopisy,“ doporučuje Kálal.

Na trhu se přesto objevuje pár produktů, které jsou podle odborníků sice rizikovější, ale splňují požadavky klientů na velmi rychlou možnost přeměny na peníze a poměrně stabilní výnos. Většinou jde o široce diverzifikované fondy, které mají velké zastoupení konzervativní složky, ale rovněž podíl v akciích a alternativních aktivech.

Sazby se výrazněji měnit nebudou

„Byť dnes výkonnost těchto fondů snižuje zanedbatelný zisk ze státních dluhopisů, rizikovější složka akcií, korporátních dluhopisů a například nemovitostí zajišťuje poměrně stabilní výkon, spolehlivě překonávající standardní spořicí účty. Navíc aktivní správa by měla být zárukou toho, že při zvyšujících se sazbách se budou v portfoliu investora opět objevovat dluhopisy se solidním kupónem,“ dodává Kálal.

Analytici nepředpokládají, že by se úrokové sazby v Česku na straně depozit letos nějak výrazněji měnily, u úvěrů určitou změnu nevylučují.

„U českých komerčních úvěrů uvidíme setrvání průměrných sazeb z nových úvěrů nefinančním podnikům na hodnotách z minulého roku, tj. nebude pokračovat mírný pokles jako v posledních třech letech.

Krátkodobé úrokové sazby jsou každopádně stále na bodu mrazuAleš Tůma, analytik

U spotřebitelských úvěrů je však vzhledem k silné ekonomice, vysokému přebytku likvidity v sektoru a stále relativně vysokým sazbám – byť pokles v posledním roce a půl je dostal ze 14 na 10 procent – ještě prostor pro pokles k 8 až 9 procentům,“ míní hlavní analytik Consequ Martin Lobotka.

Inflace v Evropě už pomaličku roste a podobný vývoj se dá podle ekonomů čekat i v ČR, takže prostor pro pokles základních úrokových sazeb centrální banky se už vyčerpal. „Na druhou stranu ale taky nelze čekat zvýšení sazeb, protože to je nekompatibilní s koncem intervencí. Jinými slovy, z pohledu ČNB se dá čekat stagnace signálních úrokových sazeb,“ zdůrazňuje Šichtařová.

Je ale podle ní otázka, jak na to budou reagovat komerční banky. „V jejich případě bych očekávala spíš nepatrné navýšení úrokových sazeb u hypoték – a to kvůli přitvrzené regulaci na poskytování hypoték. U dalších typů úvěrů nebo u vkladů změnu nečekám,“ dodává Šichtařová

„Krátkodobé úrokové sazby jsou každopádně stále na bodu mrazu. Nečekal bych tedy, že se letos roztrhne pytel se zajímavě úročenými spořicími účty,“ podobně odhaduje Tůma.