Článek
Nová legislativa dopadne hlavně na oceňovatele, znalce a znalecké ústavy. Většina z nich se změní na „znalecké kanceláře“.
Dopady zákona na běžný život lidí mají být podle expertů omezené. V důsledku by však mělo být přehlednější a rychlejší například oceňování majetku a zpracování znaleckých posudků sloužících pro dědické řízení, ve kterém má dojít k rozdělení majetku mezi dědice.
Přehlednější a rychlejší
Děděný majetek kromě nemovitostí a movitých věcí (vozidel, vybavení domácnosti) často zahrnuje také podíly ve firmách.
„Při nesprávně zvolených metodách ocenění a málo důvěryhodných závěrech znalecký posudek nenapomáhá dosažení dohody či více stranami akceptovatelného rozhodnutí. Stranami řízení jsou pak vznášeny námitky a případně předkládána další ocenění s vícenáklady a celé řízení je významně prodlužováno,“ řekl Právu Jiří Kadrman ze znaleckého ústavu Grant Thornton Valuations.
Oceňovací metody, postupy a obsah posudků budou jednotnější, a snad tedy také transparentnější.
Obdobně se táhnou soudní spory o majetek či o náhrady škody. „Často jsou vedeny dlouhé roky a předkládáno je množství znaleckých posudků s různými závěry. Nový zákon si klade za cíl pomoci soudnímu systému umožnit zrychlení řízení, přispět k dosažení dohod a urychlit dokončení jednotlivých případů,“ doplnil Kadrman.
Znalcům i oceňovatelům budou jejich oceňovací postupy více regulovány. „Oceňovací metody, postupy a obsah posudků budou jednotnější, a snad tedy také transparentnější. Zákon si klade za cíl zkvalitnit práci znalců a obsah znaleckých posudků. Mělo by tak dojít k omezení množství ocenění a posudků, ve kterých například nebyly zvoleny vhodné metody ocenění,“ shrnul Kadrman. Za největší změnu považuje novou definici takzvané obvyklé ceny.
Podle Michaely Tesařové z ministerstva financí je nutné zastaralou normu z 90. let modernizovat a sjednotit pojmy v návaznosti na mezinárodní standardy. „Vypracovaný posudek by měl být i kontrolovatelný a přehledný,“ doplnila.
