Při útratě ve výši 158 korun lidé nejčastěji zaokrouhlují na 160 korun - zmínila to více než polovina respondentů. Téměř dvě pětiny lidí pak k účtence připočtou deset procent. Procenta častěji počítají muži a vysokoškoláci.

KOMENTÁŘE DNE:

Očima Saši Mitrofanova: Stín Akély nad Putinem

Nejštědřejší jsou pak podle průzkumu obyvatelé Karlovarského kraje a Vysočiny, nejméně nechávají obsluze lidé z Liberecka.

Na výši dýška má nejčastěji vliv kvalita a chování obsluhy - shodla se na tom naprostá většina lidí (86 procent). Jen minimum se řídí atraktivním vzhledem restaurace (pět procent) nebo výší spropitného u ostatních platících (jedno procento).

Příspěvky na dobročinnost? Do stovky měsíčně

Systém dýšek - tedy zaokrouhlování na nejbližší pětikoruny, desetikoruny nebo stokoruny - by při placení kartou většina lidí (77 procent) ráda využila i u příspěvků na dobročinnost.

Třetina by utracenou částku zaokrouhlovala na nejbližší desetikorunu, každý sedmý pak na nejbližší pětikorunu.

Měsíčně jsou Češi na dobročinnost nejčastěji ochotni darovat 50 (32 procent dotázaných) až 100 korun (38 procent). Desetina lidí by byla ochotna každý měsíc přispět i pětistovku.

Lidé přispívají cíleně

Pětina lidí dává peníze na ulici do kasiček, necelá pětina pak přispívá pomocí DMS, každý šestý člověk daruje jednorázově vybrané organizaci či na projekt bankovním převodem a každý sedmý přispívá ve velkých celonárodních charitativních sbírkách. Nikdy na charitu nepřispívá každý čtvrtý dotázaný.

„Z průzkumu vyplynulo, že jedním z důvodů, proč lidé pomáhají, je i víra, že až jednou budou potřebovat oni, také jim někdo pomůže. Velkou roli hraje i osobní zkušenost s nějakou nemocí či těžkou situací,“ uvedla Kristýna Havligerová z ČS.

Češi peníze nejčastěji dávají na pomoc zdravotně a mentálně postiženým (35 procent). Třetina lidí by přispěla lidem zasaženým živelnou katastrofou a zhruba stejný počet by peníze poslal na pomoc zvířatům. Nejméně by lidé věnovali na komunitní projekty  a sociálně vyloučeným skupinám (shodně tři procenta).