Zákon byl podle stížnosti sedmnácti senátorů, kteří dali k jednání podnět, v rozporu se zásadou rovnosti a zákazem diskriminace.

KOMENTÁŘE DNE:

Naplněný a důstojný život - na člena protikomunistického odboje Františka Zahrádku vzpomíná Václav Klaus ml. Čtěte zde>>

Část zákona se ruší ke dni vyhlášení nálezu Ústavního soudu ve Sbírce zákonů.

ÚS samotné zdanění důchodů nepovažuje za protiústavní, jedná se totiž o otázku hospodářské a sociální politiky, vadí mu však to, že daňový zákon poplatníky nezatěžuje rovnoměrně.

Při té příležitosti uvedl modelový příklad, podle něhož dva důchodci se stejnou výší starobního důchodu odpovídající 36násobku minimální mzdy budou mít další příjmy lišící se od sebe jen „o korunu“ (jeden bude mít příjmy ve výši 840 tisíc korun, druhý jen minimálně vyšší), ovšem daňová zátěž penzistů se v roce 2016 bude lišit o více než 53 tisíc korun.

Podle soudkyně zpravodajky Milady Tomkové by poplatníci, kteří mají relativně stejně vysokou daňovou schopnost, měli platit i stejnou daň.

Týká se jen minima důchodců

„V projednávaném případě dochází ke zcela extrémnímu nepoměru mezi odlišností v daňové zátěži v relaci k odlišnosti ve výši příjmů. Jde tak o případ svévole při rozlišování situací či subjektů, který je v rozporu s právem na rovné zacházení," uvedla pro ČTK Tomková.

Nález ÚS se však dotkne pouze minima pracujících důchodců - podle odhadů by se mohlo jednat zhruba o dva tisíce osob.

„Rada seniorů rozhodnutí Ústavního soudu vítá. Týká se to lidí, kteří pracují, pracujících důchodců - například profesorů, kteří přednášejí na zahraničních univerzitách, uvedl pro ČTK šéf rady Zdeněk Pernes.

Poprvé se danilo za rok 2011

Novinku zaplatit daň jak z výdělku, tak z důchodu v případě, že součet všech příjmů (například ze zaměstnání, z podnikání či pronájmu) pracujícího důchodce přesáhl částku 840 tisíc korun, zavedla vláda Petra Nečase jako jedno z opatření úsporného balíčku a poprvé byla uplatněna za zdaňovací období roku 2011.

Pro zdaňovací období 2013 a 2014 však tehdejší vláda od zdanění všech příjmů včetně důchodu u penzistů, kteří si vydělali více než 840 tisíc korun za rok, ustoupila. Danit důchody v případě nadstandardních příjmů však penzisté opět museli za zdaňovací období roku 2015, tedy v daňovém přiznání podávaném letos.

Daní se důchod nad 36násobek minimální mzdy

Nezávisle na tom, zda má důchodce nějaké další příjmy, musí podle zákona o dani z příjmu (zákon č. 586/1992 Sb.) zaplatit daň z příjmu i v případě, že jeho důchod překročí 36násobek minimální měsíční mzdy k 1. lednu daného roku.

Pro rok 2015 (k 1. lednu) byla minimální měsíční mzda 9200 korun. Pro zdaňovací období 2015 (daňové přiznání podávané letos) podléhala dani částka důchodu, která převýšila 331 200 korun (36násobek minimální mzdy). Aby se důchodce placení daně (resp. podání daňového přiznání) vyhnul, musel jeho důchod měsíčně činit maximálně 27 600 korun.

Od 1. ledna 2016 je výše minimální mzdy 9900 korun, zdanění nadlimitní částky důchodu se tak vyhne důchodce pobírající 29 700 korun. Od daně je osvobozen důchod, jehož roční výše dosahuje 356 400 korun. Z částky převyšující tento limit pak musí být odvedena daň. Vzhledem k tomu, že si důchodce může uplatnit slevu na poplatníka, může se stát, že daň z příjmu nakonec platit nebude. Daňové přiznání však podat musí.

Ovšem takto vysoké důchody pobírá v České republice jen zlomek důchodců, v prvním pololetí roku 2016 průměrná výše starobního důchodu činila 11 422 korun.