„Dodavatelé energií bohužel často místo plnění svých zákonných povinností hledají cesty, jak se jim vyhnout nebo je obejít. Vymýšlí nejrůznější kličky, kterými spotřebitele krátí na jejich právech. Jednou z nich je i nesmyslný výklad počátku lhůty pro výpověď smlouvy,“ komentoval situaci Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení dTestu.

Odstoupení od smluv „na dálku” do 14 dnů

Již před novelou energetického zákona měli spotřebitelé možnost ukončit tzv. distanční smlouvy (tedy smlouvy uzavírané bez současné fyzické přítomnosti dodavatele a spotřebitele, tzv. na dálku) a smlouvy uzavírané mimo obvyklé obchodní prostory ve lhůtě 14 dnů od jejich uzavření.

Jsou to například smlouvy sjednané prostřednictvím internetu či telefonu či smlouvy uzavřené s podomním či pouličním prodejcem.

Odstoupení od smluv do 15 dnů od uzavření

Od 1. ledna 2016 mají zákazníci další možnost ukončit distanční smlouvy a smlouvy uzavřené mimo obvyklé obchodní prostory i výpovědí podanou ve lhůtě do 15 dnů od zahájení dodávek energií.

Jak upozornil dTest, spornou se ale ukázala otázka, od kdy je možné smlouvu vypovědět. Někteří dodavatelé totiž odmítají výpověď od zákazníků přijmout s tím, že může být podána až po zahájení dodávek.

Podle stanoviska Energetického regulačního úřadu (z 28. dubna 2016) lhůta pro podání výpovědi smlouvy uzavřené na dálku či s podomním obchodníkem běží ode dne uzavření smlouvy, i když energetický zákon výslovně neuvádí počátek lhůty pro podání výpovědi. Stejný názor sdílí i ministerstvo průmyslu a obchodu.

Lhůta pak končí patnáctý den po zahájení dodávky. Výpovědní doba činí celkem 15 dnů a začíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi dodavateli.

„Dodavatel v tomto případě nemůže vůči spotřebiteli uplatňovat v souvislosti s výpovědí smlouvy žádnou sankci, tedy například smluvní pokutu či poplatek za ukončení smlouvy,“ upozornil Lukáš Zelený.

„Jsme rádi, že Energetický regulační úřad vyložil počátek výpovědní lhůty stejně, jako ho vykládáme od počátku my. Jiný výklad by byl nejen nelogický, ale zhoršil by i postavení spotřebitelů, což jistě nebylo účelem novely energetického zákona,“ dodal.