„Lichváři, často vystudovaní právníci, doženou lidi i k smrti a jen zlomek případů se řeší nakonec u soudů ve snaze zneplatnit smlouvy,“ vylíčil Právu šéf Poradny při finanční tísni David Šmejkal, spolupracující s úvěrovým registrem CRIF. Nelze přitom šmahem postižené odsoudit, že si za to mohou sami svojí hloupostí a neuvážeností.

„Do poradny přišla před časem pětapadesátiletá paní. Zdánlivě obyčejnou půjčkou se dostala do řetězce poradenských, realitních a úvěrových firem, jež však ve skutečnosti tvoří síť. Posílaly si ji mezi sebou tak dovedně, že dluh se z desetitisíců vyšplhal během krátké doby do miliónů korun. Pak přišla nejen o rodinný dům. Krátce poté zemřela její maminka na šok,“ vzpomíná Šmejkal.

Jak si kočky hrály s myší

Byla to samozřejmě už stařenka, jenže zdravá, vitální. Když se však dozvěděla, že rodinný domek, na který se ona zamlada tak nadřela, už není jejich a lichvářům musí každý měsíc za pobývání v něm s dcerou a jejím manželem platit nájem, přišel rychlý smutný konec.

Postižená žena žije nedaleko Tábora a pracuje jako úřednice. Měla však problémy v zaměstnání a v jednu chvíli přišla o příjem. Před třemi lety si proto od jedné z firem lichvářské sítě půjčila padesát tisíc korun.

Jednatel této společnosti měl několik dalších firem, včetně realitní kanceláře. Logicky. Přes rychlé půjčky si je najdou lidé v nouzi, přičemž řada z nich má nějakou tu nemovitost, byt či alespoň chalupu. Tedy to, po čem lichváři jdou především. Zmíněná žena za dva roky už podle smlouvy dlužila dva milióny.

Poslali ji o dům dál

Věřitelská firma získala snadno exekuční titul. Posvětil ho rozhodce, právník patřící do stejné partičky. Rozhodce u těchto smluv alternuje verdikt prvoinstančního soudu, potřebný pro spuštění exekuce. I když se může nazývat třeba i rozhodčí soud, tak je to zkrátka jen soukromá firma, mající mocné razítko.

„Poslali tedy dlužnici k další firmě, že ta jí prý poradí co dál. Aby mohla předchozí firmě z celé sítě splatit alespoň vysoké úroky, půjčila si od poradců další peníze a dala do zástavy dům. Přišla o něj,“ popisuje Šmejkal. Jak následně zjistil, žena se dostala do kaskády společností s ručením omezeným, ve skutečnosti propojených totožnými osobami.

Sami v exekucích, ale umí v tom chodit

„Snažila se platit úvěr úvěrem, ale pořád od téže skupiny osob, složené většinou z právníků, a vždy za horších a horších podmínek. Oni tu paní skutečně zničili. Byla ve zcela závislém postavení vůči právníkům jednajícím ve shodě,“ upozornil Šmejkal.

Přitom tyto firemní skořápky jsou v likvidacích. Na jednatele, který ženě v celém řetězci půjčoval jako první, je uvaleno šest exekucí. Zatím se jim úspěšně vyhýbá a nejspíš také vyhne. Firmy oficiálně ukončují existenci a on na oko nevykazuje žádný majetek a téměř žádné příjmy.

„I když dům už rodina nevlastní, tak v něm bydlí. Mají alespoň užívací právo, nájemní smlouvu. Platí svým věřitelům nájem kolem osmi tisíc korun měsíčně,“ upřesnil Šmejkal.

To, že žena podepsala zoufale nevýhodnou smlouvu na padesát tisíc, kdy jednodenní zpoždění se splátkou znamenalo obří sankce, s tím už asi horko těžko někdo něco udělá.

Žaloba na lichvu, zneplatnění smluv

„Od okamžiku, kdy jí vnutili další úvěr na splácení předchozího úvěru s tím, že dala do zástavy dům, tak to už naplňuje skutkovou podstatu trestného činu lichvy, tedy zneužití tísně a rozumové slabosti dlužníka,“ konstatoval Šmejkal.

Soudy považují za lichevní úroky a náklady na úvěr již od 60 procent ročně, ale obří cena úvěru sama o sobě ještě podle zákona lichvou není. Musí být prokázáno, třeba svědky nebo doložením příjmové situace, že dlužník byl navíc tak zoufale v koutě, že si v daný okamžik ani neuvědomoval, co vlastně podepisuje. To je ono zneužití tísně a rozumové slabosti.

„Jde o to, všechny další smlouvy u soudu prohlásit za neplatné. Jsou postavené na rozhodčích doložkách,“ upřesnil Šmejkal.

V tomto případě má žena velkou šanci, že soud skutečně označí smlouvy za neplatné. V posledních třech letech totiž soudy smlouvy se spotřebiteli, kde jsou rozhodčí doložky a kde bylo exekučně konáno na základě razítka od soukromého rozhodce, házejí věřitelům pod nohy. Pokud je ovšem dlužník v tísni a má sílu zažalovat, třeba s pomocí finanční poradny.

Jen pozor na tzv. oddlužovací firmy. To bývají další podvodníci. Vezmou si deset patnáct tisíc zálohu za administraci osobního bankrotu a tím to skončí. Nic pro dlužníka neudělají.