„S manželem, který před několika týdny zemřel, jsme neměli děti. Manžel odešel žít s jinou ženou, já jsem žila sama; o rozvod jsme ani jeden z nás nepožádal. Když jsme řešili majetkové záležitosti, manžel mě ujišťoval, že mě neošidí a svůj majetek nikomu neodkáže. Teď však z dědického řízení zjišťuji, že spolu se mnou bude dědit paní, se kterou žil posledních sedm let. Přitom skutečně žádnou závěť v její prospěch nezanechal a jejich vztah byl pouze partnerský,“ svěřila se Právu čtenářka Anna.

V podobné situaci se podle ní dříve ocitla i jedna známá. „Ta však s dětmi dědila sama – družka jejího manžela nedostala z dědictví nic. Jak je to možné?“ diví se Anna.

Pokud manžel Anny nezanechal závěť, klíčem k rozdělení jeho majetku je zákonná dědická posloupnost podle tříd dědiců, které jsou uvedené v občanském zákoníku (§ 1633 a následující).

„V první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, a to každý stejným dílem. To byl patrně případ známé paní Anny. Pokud však Anna s manželem neměli děti, vztahuje se na ni druhá třída dědické posloupnosti, ve které dědí manžel, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří s ním žili nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o jejich společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele,“ říká právník Jan Dubenský.

Závětí se dá problémům předejít

V případě druhé třídy dědiců musí Anna jako manželka dědit nejméně polovinu pozůstalosti, ostatní část připadne na osoby přicházející v úvahu. Neměl-li manžel Anny v době smrti již rodiče a vedle ženy, se kterou žil, neměl další osobu odkázanou na jeho výživu, musí Anna podle zákona dědit společně s ženou, se kterou její manžel za uvedených podmínek před svojí smrtí žil.

„Patrně kvůli neznalosti zákonné dědické posloupnosti muž před smrtí nezařídil formou závěti svůj úmysl nepoškodit paní Annu v dědickém řízení. Kdyby odkázal svůj majetek v závěti pouze jí, jeho další žena by po něm nic nedědila,“ upozorňuje Dubenský.