Napjaté vztahy v bytovém družstvu jsou v české kotlině v podstatě samozřejmostí. I nepříjemný soused, pokud jste v bytovém družstvu, vám může pěkně zavařit. Takový osud potkal i pana Pavla z Prahy, který společně se sousedy privatizoval bytový dům od jedné městské části.

„Městská část nechce vyjednávat s dvaceti lidmi, takže požaduje založení právnické osoby. A tak se k členství v družstvu dostal i náš klient. Dostal však poté nabídku práce v zahraničí a musel se přestěhovat. Jenomže družstvo mu pronájem nepovolilo. Musí tak splácet nejen úvěr družstvu, ale rovněž všechny poplatky za byt, který nevyužívá,“ uvedl jeden z případů Ondřej Preuss, pražský advokát s tím, že jde zhruba o desetitisícový měsíční náklad.

Část nájmu jde do fondu družstva

Je to  běžná praxe. Člen družstva musí požádat o souhlas s pronájmem buď členskou schůzi, a pokud tak není uvedeno ve stanovách, rozhodne statutární orgán, tedy předseda a místopředsedové. Pokud žádost zamítnou, je to právně téměř neřešitelné.

„Jediné, co klient může, je byt prodat. Na převod členských práv souhlas družstva nepotřebuje. Druhou cestou je zažalovat družstvo, jít k soudu, ale to by celé mohlo trvat i několik let,“ zdůrazňuje Preuss.

Družstvo si jako podmínku schválení pronájmu řekne například až o třetinu nájemného Ondřej Preuss, advokát

Lidé se na advokáty obracejí také s případy, kdy považují praktiky družstev za vyděračské.

„Není vůbec neobvyklé, že si družstvo jako podmínku schválení pronájmu řekne o desátek. Tedy například až o třetinu nájemného a vlastník musí třetinu z pronájmu každý měsíc odvést do společného fondu družstva,“ upozorňuje advokát s tím, že jde o stále častější problém. Kupující družstevních bytů si tato rizika někdy vůbec neuvědomují.

Výhoda, která se nemusí vyplatit

Na začátku se totiž může zdát družstevní byt jako výhodný. V případě privatizací od města často není jiná možnost. Pokud kupuje družstevní byt, neplatí nový vlastník daň z nabytí nemovitosti, která činí čtyři procenta z kupní ceny, a to už jsou nezanedbatelné částky. Při běžné hodnotě bytu tři milióny korun se daň vyšplhá na 120 000 korun.

Mnohým také vyhovuje, že nejsou na katastru nemovitostí uvedeni jako vlastníci. Jejich jméno se objevuje až v přikládaných dokumentech. Až pak člen družstva  zjistí, že není-li předseda, nemá šanci rozhodovat o ničem.

„Ručit takovým bytem je problém. Nákup družstevního bytu probíhá většinou jen za hotové. Banky hypotéky na tyto byty buď nedají, anebo jen po komplikovaném procesu,“ doplnil Preuss.