„Rozhodl jsem se domek prodat přes známou realitní síť. Pořád mě tlačili s cenou dolů, že prý lidé nemají zájem. Až se mi napřímo ozvali manželé. Tvrdili, že je realitka odmítala s tím, že už jsou jiní zájemci, což nebyla pravda,“ popsal své peripetie při prodeji domku v obci Úlice nedaleko od Plzně Jaroslav P. Jména účastníků neuvádíme, protože věc řeší soud.

Vlastník původně chtěl za domek 2,7 miliónu korun. Postupně šel s cenou dolů. Manželé poté, co je od jeho nákupu realitní síť odradila, nakonec domek od pana Jaroslava přece jen koupili, a to za 2,24 miliónu korun. Bez realitky.

Ta i přesto naúčtovala panu Jaroslavovi provizi 100 tisíc korun. Realitní síť se hájí smlouvou o exkluzivitě. Argumentovala tím, že ji Jaroslav P. porušil, když si bez dohody s ní plácl s kupujícím.

Zaplatil a soudí se, šance jsou malé

Prodejce domku jí požadovanou částku zaplatil a teď se soudí. „Co jsem měl dělat, když podle mě neodváděli dobrou práci? Po prodeji mi vyhrožovali dalšími pokutami. Zaplatil jsem jim tedy, ale teď to po nich i s náklady vymáhám zpět soudně,“ řekl Právu pan Jaroslav.

Šanci má ale nejspíš malou. Smlouva o výhradním zastoupení se jeví jako neprůstřelná. „Pan Jaroslav P. uzavřel výhradní dohodu o zprostředkování a poskytování služeb. Investovali jsme nemalé náklady do propagace nemovitosti. Jediným důvodem, proč byla nemovitost neprodejná, byla nadhodnocená cena, která se postupně snižovala,“ vysvětlil Právu mluvčí realitního holdingu.

Formulářová smlouva: podepiš, nebo nech být

„Jednalo se o tzv. formulářovou smlouvu, která je zcela nevyvážená, pokud jde o ujednání ke smluvní pokutě,“ míní právník Jaroslav Pavelka.

Formulářová smlouva, nebo také takzvaná adhézní smlouva, spočívá v tom, že realitka předloží hotový text smlouvy a klient má možnost návrh buď jako celek přijmout, nebo celý odmítnout. Bez možnosti jakýchkoli dílčích připomínek.

„Naše smlouvy za formulářové nepovažujeme. Připomínky klientů ke zprostředkovatelským smlouvám bereme na zřetel,“ tvrdí však mluvčí předmětné realitní sítě. Každý klient má podle něj možnost uzavřít výhradní, polovýhradní nebo nevýhradní zprostředkovatelskou smlouvu.

„U výhradní smlouvy klient prodává svou nemovitost pouze přes naši společnost a jsou mu poskytnuty veškeré služby na nejvyšší úrovni. U polovýhradní smlouvy klient může nemovitost prodat za dobu trvání zprostředkovatelské smlouvy i třetí osobě, avšak je povinen to realitní kanceláři oznámit,“ dodal mluvčí realitního holdingu.

U nevýhradní dohody může podle něj klient za trvání smlouvy prodat nemovitost třetí osobě a také inzerovat přes jinou realitku, ale rovněž s oznamovací povinností o této skutečnosti. Je vždy na rozhodnutí klienta, jaký typ smlouvy se rozhodne uzavřít.

„Žalobce (pan Jaroslav) tuto částku (provizi) dobrovolně uhradil, čímž nárok žalované realitky de facto uznal,“ argumentuje ve vyjádření pro soud právník realitky Peter Harmečko.

Ovšem kdyby pan Jaroslav provizi nezaplatil a věc nejprve žaloval, mohl by se stejně vystavit vymáhání a hlavně tomu, že by mu k základní částce naskakovaly úroky z prodlení a další pokuty, které by se v případě jeho prohry staly nedílným příslušenstvím nároku realitky.