Vyplývá to z výsledků studie „Subjektivní vnímání životního minima, dostatečnosti příjmů, životní úrovně domácností a chudoby“, kterou zpracoval Výzkumný ústav práce a sociálních věcí.

„Zaplatit nájem, koupit si jídlo a nějak se dopravit do práce za 8,5 tisíce hrubého měsíčně prostě nejde. Za tyhle peníze se nevyplatí chodit do práce,“ řekl Právu.

Zaplatit nájem, koupit si jídlo a nějak se dopravit do práce za 8,5 tisíce hrubého měsíčně prostě nejde. Za tyhle peníze se nevyplatí chodit do práceosmatřicetiletý nezaměstnaný Petr

Představy většiny Čechů o výši minimální mzdy se tak od návrhů vlády, zaměstnavatelů, ale i odborů výrazně liší. Zatímco vláda výhledově uvažuje o částce mírně přesahující devět tisíc hrubého měsíčně, odbory by chtěly nejméně deset tisíc a řadu zaměstnavatelů děsí jakékoliv zvýšení nad současných 8,5 tisíce korun.

Podle odhadů ministerstva práce a sociálních věcí minimální mzdu pobírají v současnosti asi tři procenta pracujících, tedy kolem 100 až 120 tisíc lidí.

Za dvacet tisíc se dá slušně žít

Částka dvaceti tisíc hrubého měsíčně jako minimální mzdy ale nespadla z nebe a není jen snem či fantazií lidí hledajících práci a slušnou odměnu za ní, ale odráží průměrnou sumu, za kterou se dá podle představ lidí v Česku ještě slušně žít.

„Průměrné životní náklady na uspokojení základních životních potřeb představují podle posledního průzkumu z roku 2012 v průměru sumu kolem 21 tisíc čistého na domácnost. Je zřejmé, že nároky na minimální potřebnou výši hrubé měsíční minimální mzdy jsou představami o výši nákladů na základní životní potřeby významně ovlivněny,“ konstatuje studie.

Ve společnosti existuje řada představ o minimální mzdě, kterou ovlivňuje dosavadní příjem, zaběhnuté životní náklady, vzdělání, věk, velikost rodiny, uvádí dál materiál Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.

S platem do deseti tisíc se spokojí málokdo

„Motivační síla“ eventuální hrubé minimální měsíční mzdy k trvalému zaměstnání (či snaze jej získat) není pochopitelně pro každého stejná. Jestliže by se s její výší do 10 000 Kč spokojil jen málokdo (5,9 %), již pro čtvrtinu respondentů je motivující rozpětí od 10 do 15 000 Kč, přičemž vůbec nejvíce odpovědí se koncentrovalo u 15 až 20 tisíc korun (36 %).

Nezanedbatelnému podílu dotázaných by zřejmě ani tato částka nepřipadala jako dostatečná – zhruba třetina dotázaných uvedla sumu ještě vyšší.

Například živnostníci si jako minimální mzdu představují sumu přesahující 25 tisíc hrubého měsíčně, rok nezaměstnaný si ale představuje sumu přesahující 16 tisíc korun.

Zaměstnavatelé ale tvrdě poukazují na to, že hranice růstu minimální mzdy má své ekonomické meze. Pokud budou muset dál zvyšovat minimální mzdu, začnou se lidí, kteří za minimální mzdu pracují, zbavovat. Protože se jedná většinou o nekvalifikované pracovníky, po propuštění zakotví na úřadech práce, tedy stanou se zcela závislými na státu.

Minimální mzda jako základ

Stanovení minimální mzdy má hlavně ekonomický význam, namítají ekonomové. Od její výše se odvíjejí další mzdy, minimální mzda napomáhá státu k lepšímu výběru daní. Když budou mít občané větší příjmy, začnou více nakupovat, což se pozitivně projeví zase v prosperitě a odbytu firem, upozorňují.

Minimální mzda určuje pouze skutečný základ, platný pro nejméně kvalifikované profese. Pro většinu zaměstnanců jsou totiž rozhodující vyšší sazby – takzvané úrovně zaručené mzdy. Jde vlastně o vyšší stupně minimální mzdy pro konkrétní profese.

Zvýšení minimální mzdy má proto význam pro mnohem více pracovníků. Současně totiž vzrostou i úrovně zaručené mzdy, tedy minimální tarify pro jednotlivé skupiny profesí. Výjimkou je nepodnikatelská sféra odměňovaná podle platových tabulek.

Úroveň mezd a platů ale i důchodů z dlouhodobého pohledu roste, průměrná mzda dosáhla loni 25 128 Kč. Průměrný starobní důchod dosáhl částky 10 962 korun, podpora v nezaměstnanosti pak částky 6284 korun.

Polovina domácností má problémy s penězi

Problém, proč ale stále polovina domácností má větší či menší problémy, jak vyjít s penězi, spočívá v tom, že současně rostou životní náklady, a na průměrnou mzdu nedosáhne, jak uvádí zpráva ministerstva práce a sociálních věcí o výši příjmů a výdajů, 67,7 procenta zaměstnanců. Takzvaný medián mezd, který pomyslně dělí příjmy obyvatel přesně na půlku, představoval loni 22 557 korun.

Občané proto pružně přizpůsobují svoje výdaje svým finančním a příjmovým možnostem. Podle občanů se nedá příliš ušetřit na splátkách za úvěry, v nákladech na bydlení a dopravu. Když by se muselo razantně šetřit, tak by se prvně Češi vrhli na škrty ve výdajích na rekreaci, kulturu a sport a začali by šetřit na jídle.