Každý druhý výtah v Česku je nebezpečný, varují experti

A těch nebezpečných, zpravidla zastaralých, je v provozu stále hodně. Výrobci i někteří nezávislí experti varují, že ze zhruba 95 tisíc výtahů, které v ČR přepravují lidi, je nebezpečný téměř každý druhý. Často slouží obyvatelům domů i mnoho desítek let.

„Podle západoevropských standardů je u nás 40 tisíc výtahů nebezpečných, což znamená, že vykazují provozní rizika vysoké úrovně,“ sdělil Právu Milan Pavelčík, inspektor ze společnosti Bureau Veritas, která se revizemi výtahů zabývá po celém světě.

Podle analýzy Unie výtahového průmyslu (UVP) tyto výtahy „vykazují provozní rizika vysoké úrovně vyvolávající nebezpečné situace, které ohrožují zdraví dopravovaných osob a také servisních a inspekčních pracovníků“.

Různé úrazy končetin, případně i zapadnutí klíčů či jiných předmětů do šachty bývají důsledkem toho, že některé kabiny výtahů nemají vlastní dveře a mezi kabinou a dveřmi na chodbu je několikacentimetrová mezera.

Dalším problémem je automatické zavírání dveří, kterému zabrání pouze pohyb zachycený pohybovým čidlem neboli „světelnou závorou“, případně zmáčknutí příslušného tlačítka. Světelná závora však bývá často jenom ve výši kolen, takže pokud ji například podběhne pes na vodítku nebo nad ní strčí do zavírajících se dveří ruku malé dítě, může dojít k maléru.

„Byla jsem se čtyřletým synem za manželem v práci. Při odchodu jsme si chtěli s mužem u otevřeného výtahu ještě něco rychle říct. Dveře výtahu se ale zavřely a synkovi přiskříply prsty,“ svěřila se Právu třiatřicetiletá maminka z Prahy. Současně si však vyčítala vlastní nepozornost.

„Světelné závory, které kontrolují přítomnost osoby nebo předmětu ve dveřním prostoru, jsou minimálním možným zabezpečením požadovaným platnou normou,“ zdůraznil expert výrobce výtahů Schindler Michal Švásta. Jeho firma podle něj na trh dodává už pouze výtahy s vícepaprskovými světelnými clonami, se kterými by ke zmíněným úrazům docházet nemělo. Majitelům starších výtahů také nabízí jejich dodatečnou montáž.

Některé zastaralé výtahy také znepříjemňují život uživatelům kvůli časté poruchovosti. „Jde o nemožnost použití výtahu, který je mimo provoz, a v horším případě dokonce o uvíznutí v takovém výtahu. Takové situace nejsou příjemné nikomu z nás, co teprve pro starší lidi se sníženou pohyblivostí nebo maminky s dětmi, které bydlí ve vyšších patrech,“ poznamenal Švásta.

Celkem, tedy včetně nákladních, je v Česku podle statistik UVP v provozu zhruba 133 200 výtahů. To, že je jich u nás tak velké množství potenciálně nebezpečných, má podle odborníků dva důvody.

„Za výtah mají zodpovědnost vlastníci budov, což zjednodušeně řečeno souvisí s finančními prostředky, které buďto vlastník do konstrukce výtahu investuje a výtah je pak bezpečný, nebo ne,“ uvedl Pavelčík.

Velkým problémem je podle něj i zastaralá legislativa. „Je ještě z období centrálně řízeného hospodářství, takže podle generálního inspektora Státního úřadu inspekce práce odpovídají požadavkům předpisů platných v době uvedení do provozu, tudíž jsou bezpečné, a navíc není nutné do nich konstrukčně zasahovat,“ upozornil Pavelčík.

„Proti jinému technickému zařízení budov (komíny, plynové spotřebiče apod.) také není dostatečná legislativa sledující provoz a upravující odpovědnost za provoz výtahů,“ doplnil Švásta.

Hlavně kvůli nedostatku financí se k výměně či opravám výtahů často nepřistupuje ani při větší rekonstrukci domu. „Revitalizace bytových domů výměnu výtahu poměrně často nezahrnuje, i když představitelé sdružení vlastníku vědí o tom, že výtahy neodpovídají platné legislativě. Zejména výtahy nemají dveře kabiny a potřebné zabezpečení,“ řekl Ctibor Hůlka z firmy Atelier Dek, která projekty revitalizací domů zpracovává.

Stát sice v minulosti přímými dotacemi podporoval zateplování domů, tyto dotace se však na výtahy nevztahovaly. „Nyní však už lze pro výměnu výtahu i celkovou revitalizaci bytových domu využit dotační program Panel,“ dodal Hůlka.