Článek
Hůř než současní penzisté na tom ale bude „vyždímaná“ střední generace Evropanů, zejména Španělé, Francouzi a Němci. Britové se nejčastěji strachují, že na stará kolena zůstanou osamoceni, a nejhorší vyhlídky očekávají zaměstnanci z východu Evropy.
Podle výzkumu nejvýrazněji rostou pesimistická očekávání v zemích vyspělého světa, kde se zaměstnanci obávají nejistoty výplaty penzí a nemocí. Očekávají, že budou muset řešit i pomoc dospělým dětem, které budou těžce hledat stabilní zaměstnání na globální krizí poznamenaném trhu práce.
Nizozemce láká čas na koníčky
V Japonsku se s nadějemi do budoucna dívá jen 18 procent lidí. V zemi, kde kdysi rodiny mívaly největší index úspor – v 70. letech rodiny ušetřily průměrně 23 procent z příjmů –, teď s bídou ušetří tři procenta. Penzi s nejistotou spojuje 43 procent Japonců, ale jen 15 procent Britů a 13 procent Číňanů a Američanů.
Nejméně připraveni na důchod se cítí Španělé (19 procent) a Japonci (17 procent). Z ekonomického pohledu se ale Čína neliší od Německa – zatímco 41 procent Němců se počítá mezi „středně připravené“, v Číně je to jen o procento víc.
Penzi a radost spojují nejvíce Američané (43 procent) a Kanaďané (42 procent), nejméně Maďaři (šest procent). Konečně dostatek času na koníčky spojuje s penzí plných 90 procent Nizozemců, o něco méně Číňanů (86 procent) a s odstupem i Britů (73 procent).
Z výsledků solidnějšího společného výzkumu britského Institutu ekonomických otázek (IEA) a Nadace aktivního stáří (AEF) vyplynulo, že odchod do důchodu představuje zhoršení zdraví psychického i fyzického.
„Pracovat déle se tak jeví nejen ekonomickou nutností, ale i zdravotní výhodou,“ shrnul šéf IEA Phillip Booth. Výzkum ukázal, že výrazné zlepšení duševní pohody a částečně i zdravotního stavu po nástupu na odpočinek je jen krátkodobé.
S odstupem se pak zhorší obojí – na 40 procent penzistů začne trpět depresemi a 60 procent stihnou zdravotní komplikace, především u chronických nemocí.
Nejhorší je osamění
Příčiny vidí výzkum v několika faktorech. Na prvním místě hraje roli osamělost – lidé, jejichž společenský život se vázal výhradně na zaměstnání, jsou nejzranitelnější.
Podobně negativní vliv má i změna návyků chování – na penzi by se lidé měli „otáčet“ stejně, jako když každé ráno chodili do práce nebo snídali, obědvali a večeřeli v pravidelnou hodinu.
Horší je to s nemocemi – být na penzi znamená dožít se toho, že vás dohoní váš životní styl. Kouření, pití alkoholu a špatná výživa se jednou projeví – a tou dobou je stáří čili penze. Proto výzkum apeluje na ty, kdo ještě mají do penze daleko, aby své návyky upravili, dokud je čas.
| Čína je výjimkou |
|---|
| Výjimkou je podle výzkumu, o němž informoval britský deník The Guardian, Čína. |
| Celých 66 procent obyvatel nejlidnatější země světa jsou, pokud jde o stáří, optimisté. |
| Číňany také těší, že do důchodu odejdou brzy, už v 55 letech – Evropa naopak věk odchodu na odpočinek stále prodlužuje. |
| Číňané si rovněž nepřipouštějí, že by v penzi měli být osamělejší a nemocnější. |