Od začátku dubna by tak všechny domy nabízené ke koupi či pronájmu měly štítek mít. Bez něho bude jejich vlastníkům hrozit až stotisícová pokuta. U bytů si prodejce nebo pronajímatel zatím vystačí se složenkami za energie za předchozí tři roky.

Jde o desítky tisíc nemovitostí

Energetické štítky, neboli průkazy energetické náročnosti budovy, mají sloužit jako informace pro kupující či nájemce, kteří z nich zjistí provozní náklady na energie. Nové pravidlo, které bylo přijato v souladu s evropskou legislativou, by také mělo vést k nižší spotřebě energií a snížení výdajů domácností a dalších subjektů za energie.

„Údaj z energetického štítku je uveden jen asi u pěti procent ze zhruba 50 tisíc domů, které jsou v nabídkách realitních kanceláří a realitních serverů,“ řekl Právu energetický expert předního poskytovatele štítků Nemopas Ctibor Hůlka. Současně ale odhadl, že při samotném prodeji domu může štítek dodatečně předkládat až třetina vlastníků nabízených nemovitostí.

O energetické štítky mají podle něj zatím zájem hlavně odborníci, kteří by se jejich zpracováním mohli živit. „Samotní majitelé nemovitostí zatím váhají,“ doplnil.

Kupující je nepožadují

Většina kupujících štítek po prodávajících nevyžaduje. Jeho pořízení totiž může podle realitních kanceláří zvýšit cenu prodávané nemovitosti až o 15 tisíc korun. Podle Nemopasu se u běžného rodinného domku cena za štítek pohybuje v průměru od 5000 do 6000 korun. Pokud vlastník domu může poskytovateli štítku dodat potřebnou stavební dokumentaci, a ten tak nemusí provádět průzkum přímo na místě, dva až tři tisíce korun ušetří.

„V případě, že nebude plněna povinnost zajistit zpracování průkazů energetické náročnosti budov při prodeji budovy, lze uložit pokutu do výše 100 tisíc Kč pro fyzické osoby a do výše 200 tisíc Kč pro právnické osoby. Uvedené částky jsou však maximální hodnotou, které nemusejí být samozřejmě kontrolním orgánem uplatňovány,“ sdělil včera Právu Tomáš Paták z ministerstva průmyslu a obchodu (MPO).

To tento týden vydalo vyhlášku, kvůli které generální pardon vydalo. Mj. upravuje, jak se má spotřeba energie počítat a poté zatřídit do štítku. Ceny štítků MPO nehodlá nijak regulovat. „Cena průkazu je stanovena dohodou mezi zájemcem o zpracování průkazu a energetickým specialistou,“ uvedl Paták.

Realitky zavedení štítků kritizují

Většina prodávajících považuje povinnost pořizování štítků za zbytečnost. Sázejí často i na to, že úřady nebudou zvládat hříšníky odhalovat a tudíž trestat.

Oslovené realitky se k tomu, že většina prodávaných domů dosud energetické štítky nemá, nechtěly příliš vyjadřovat. Jejich zavedení však tvrdě kritizují. „Uvedení těchto předpisů v život je jen další zbytečnou a zatěžující povinností, která je spíše na překážku zdravému rozvoji stavebnictví v ČR,“ uvedl manažer developerské společnosti FINEP Luděk Hruška.

Novela zákona o hospodaření energií nařizuje, že od 1. ledna 2013 musí vlastník budovy předložit průkaz energetické náročnosti budovy, tedy energetický štítek, možnému kupujícímu nebo nájemci budovy a nejpozději při podpisu kupní nebo nájemní smlouvy mu musí průkaz dokonce fyzicky předat.

Vlastník budovy musí také zajistit uvedení ukazatelů energetické náročnosti ve všech informačních a reklamních materiálech při prodeji nebo pronájmu budovy. Stejná pravidla platí i při prodeji ucelené části budovy, například při prodeji bytu. V tomto případě má ale vlastník bytu možnost průkaz nahradit vyúčtováním dodávek elektřiny, plynu a tepelné energie pro příslušnou bytovou jednotkou za uplynulé tři roky.

Při pronájmu bytu je nová povinnost odsunuta až na rok 2016. Majitelé již existujících budov si budou muset štítky opatřit postupně od roku 2015 do roku 2019, a to podle zákonem určené plochy.